KONEC ZÁHADÁM

Z obou problematických pozorování, kterým jsme v minulém čísle věnovali poměrně dost místa, se vyklubaly dvě menší ostudy. Tomášův objekt ve skutečnosti neexistuje -- ani sám jeho autor nedovede jeho vznik přesně rekonstruovat, jisté však je, že v uvedeném místě je slabá hvězdička, která při pozdějších pozorováních jaksi splynula se skutečnou galaxií ležící severně od ní, M 87. Není tedy Tomášovo pozorování ničím než pozorováním M 87, která fiktivnímu objektu propůjčila vzhled, zatímco ona hvězdička mu určila polohu. Hvězda, která zmizela, naproti tomu existuje. Přece jenom jsem ji našel, 15cm refraktorem, ale velice, velice slabounkou, přesně v té poloze, kde by podle Petrovy kresby měla být. Omlouvám se, pokud jste těmto záhadám věnovali svůj pozorovací čas. Při vizuálních pozorováních ovšem člověk není nikdy dost opatrný -- už před několika lety jsem byl spoluobjevitelem komety Kessler -- Šíma -- Ondra (1986). Bohužel už dávno předtím ji našel Charles Messier a dal jí ve svém katalogu mlhovin a hvězdokup číslo M 23.

OBSAH

tisk

NOVÝ POZOROVATEL

Petr Adámek, Minická 378, 181 00 Praha 8 -- Čimice se už v minulosti zabýval proměnnými hvězdami, v rámci APO by od léta (kdy by měl mít přístup k dalekohledům) chtěl pozorovat na petřínské a ďáblické hvězdárně, a to objekty, které jsou v Praze ještě vidět -- dvojhvězdy, proměnné hvězdy a hvězdokupy. Co je obzvlášť potěšující, umí dobře maďarsky a může tedy bohatě využívat zkušeností našich maďarských kolegů.

OBSAH

tisk

DĚKUJEME ZA DALŠÍ POZOROVÁNÍ

všem, kdo nějaká poslali. Od příštího čísla úpického Astrozpravodaje počne vycházet i slibovaná rubrika s našimi pozorováními všech druhů objektů. Dostali jsme i první zprávy o pozorování galaxie M 101, jejích průvodců a objektů katalogu NGC v ní obsažených. Kamil Hornoch prohlížel M 101 i okolní galaxie 26. a 27. března Newtonem 13cm, F=110 cm, při zvětšení 69x. Podařilo se mu spatřit galaxie NGC 5422 (pěkně viditelná, průměr asi 1'), 5443 (sotva viditelná, drobná, protáhlá), 5473 (na první pohled), 5474 (kruhová, difúzní, asi vhodnější pro Somet, velikost 2-2,5'), 5475 (na hranici viditelnosti -- mhv okem 5,9 mag), 5477 (jen chvílemi, slabá mlžná hvězdička), 5484 + 5485 (splývají, dobře viditelná skvrnka, průměr 1,5' -- možná byla spatřena jen samotná 5484), a viděl také galaxii U 8837! Galaxie NGC 5294, 5368, 5486 neviděl. Kamil zkoumal i jednotlivé NGC objekty v M 101 (obří mračna ionizovaného vodíku, plynné mlhoviny mnohem větší než známá M 42 -- svými průměry ji převyšují o dva až tři řády). K definitivnímu rozhodnutí však bude ještě potřebná detailní kresba toho, co viděl.

OBSAH

tisk

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

A,B   Dvě hledací mapky pro kouzelnou proměnnou R Leonis, miridu s periodou asi 312 dní. V těchto dnech by měla mít maximální jasnost, to znamená asi pátou velikost, a je snadno viditelná i v malém triedru. R Leonis patří v těch zemích, kde se běžně dlouhoperiodické proměnné pozorují, mezi první objekty začátečníků, protože se snadno hledá a je dostatečně jasná i v minimu (desátá velikost). Mapka A je širším okolím, B pak těsnějším, se slabšími srovnávacími hvězdami -- čísla uvedená u hvězd jsou jejich hvězdné velikosti bez desetinné čárky -- 96 je tedy 9,6 mag, 58=18 Leo je hvězda 18 Leonis, 5,8 magnitudy. Odhady dělejte klasickou Argelandrovou metodou, zápis jednoho odhadu pak bude např. 56 2 v 1 58. Kromě odhadu jasností si všímejte i barvy proměnné v různých přístrojích. A proč se v APO objevují i proměnné hvězdy? Prostě proto, že jsou na obloze (a jsou pěkné), a průvodce po jejích krásách je musí obsahovat. Nejde ani tak o kupu dat, ale o to, abychom ověřili mapky, seznámili se s proměnnou a mohli pak o ní a jejím pozorování psát na základě vlastních zkušeností. Kvalitní odhady jasnosti kromě toho dáme k dispozici maďarským kolegům. Mimochodem -- R Leonis byla jednou z prvních objevených proměnných hvězd vůbec -- odhalil ji (pouhým okem!) už roku 1782 astronom J. A. Koch v Gdaňsku. Mapky jsou převzaty ze Sky.Tel., 1983 March.

C   Hvězdokupa Praesepe (Jesličky, v angličtině Včelí úl) je objektem pro každý přístroj. Pouhým okem je třeba zkoumat, kdy je vidět kupa a jak jsou přitom vidět okolní hvězdy -- uveďte datum, čas, výšku nad obzorem a příčinu toho, proč nejsou vidět slabé hvězdy -- měsíční svit, zákal, mlha, průsvitná homogenní oblačnost -- nemá v podstatě cenu toto odhadovat, jsou-li příčinou cirry, které mohou zastínit jenom kupu, ale už ne blízké hvězdy. Triedrem si všímejte, které dvojice či trojice hvězd v kupě rozlišíte, popřípadě, vidíte-li hvězdy barevné -- to je úkol pro všechny velikosti dalekohledů. Pro Somet a střední dalekohledy je v těsné blízkosti dvojice jasnějších proměnných hvězd, S Cancri a U Cancri -- první je zákrytovou proměnnou (viz. E), druhá miridou 8,5 až 15,5 mag, perioda 305 dní. Pro ni zatím nemáme srovnávací hvězdy ani mapku, letos je v maximu kolem 20. dubna.

D   Ve stejném směru jako Jesličky leží i několik slabých a drobounkých galaxií -- na snímku (původně jde o fotografii z Palomarského atlasu) jsou označené šipkami. Tři nejvíce vlevo jsou NGC 2637, 2643 a 2647, dvě nejvíc vpravo NGC 2624 a 2625, všechny jsou vyznačeny v mapce C. Šanci zde mají dalekohledy od 25cm výše.

E   Okolí S Cancri (8,3 až 10,3 mag), zákryt trvá 18 hodin!, noci minim: duben 19/20, 28/29, květen 8/9, 17/18, 27/28, červen 5/6, 15/16 a 24/25. Vyberte si třeba jen některé srovnávací hvězdy, zdá se jich být moc.

OBSAH

tisk