OBSAH:
Zákryt hvězdy 28 Sagittarii Titanem 3. července 1989
Podle informace Davida W. Dunhama J. Westfall a L. Wasserman z Lowellovy observatoře v USA vypočítali zákryt hvězdy 28 Sagittarii, magnituda 5.4, měsícem planety Saturnu - Titanem - dne 3. července 1989. K zákrytu dojde jen několik hodin po zákrytu hvězdy 28 Sgr samotnou planetou Saturn (u nás nepozorovatelné).
Okamžik největšího přiblížení je 22 h 40,7 m UT v geocentrické vzdálenosti 1",11 severně. Předpovězený průběh centrální linie (středu Titana) mine povrch Země o asi 0",13, ale jižní limitní hranice prochází Černým mořem (22 h 38 m UT), Řeckem (22 h 39 m UT), středem Středozemního moře, severním Alžírskem (22 h 41 m) a Marokem (22 h 42 m). Zákryt bude tedy vidět převážně v Evropě, ale soumrak a nízká výška nad obzorem budou překážkou pro pozorování v severozápadních částech SSSR, ve Skandinávii a ve Skotsku. Pro střední Evropu bude však Slunce více jak 12° pod obzorem a úkaz nastane kolem půlnoci nad jižním obzorem ve výšce kolem 18° nad obzorem.
Předpokládaný průměr Titana je včetně horních vrstev mraků 4760 km. Při zákrytu hvězdy Titanem poklesne jasnost na jasnost samotného Titana, tj. na 8 mag. Trvání centrálního zákrytu bude 258 sekund.
Nejcennější budou měření fotoelektrická nebo videozáznamy. Z nich bude možné získat údaje pro studium atmosféry Titana. Určité tepelné vrstvy v atmosféře mohou způsobit krátká zjasnění nebo záblesky světla mizející nebo vystupující hvězdy. Pro centrální zákryt může být trvání takového jevu asi 1,2 sek. Vizuální měření těchto úkazů četnými pozorovateli v různých vzdálenostech, kolmých na směr pohybu Titana, mohou pomoci sledovat rozsah takových tepelných vrstev. Nejvhodnější k těmto měřením je použít magnetofonu (slovní záznam) se současným záznamem časového vědeckého signálu (OLB 5).
Úhlový průměr Titana bude 0",73. Efemerida Titana je dána s přesností 0",5, zatímco deklinace hvězdy může mít chybu 0",3. Tím se může celý úkaz posunout výrazně k jihu a potom kromě evropských pozorovatelů mohli by pravděpodobný zákryt pozorovat pozorovatelé i v Indii, v jihozápadní Asii, v Africe a v Brazílii. Pro pozorovatele na centrální linii může atmosféra Titana v době úplného zákrytu soustředit světlo hvězdy 28 Sgr do tvaru jasného prstence okolo Titana. To by mohlo být příčinou několikanásobně zvýšeného světla, které by převýšilo i světlo nezastíněné hvězdy (atmosféra Titana by se projevila jako čočka). Podle původní předpovědi probíhá centrální linie mimo zemský povrch, ale při event. posunutí směrem k jihu by k takovému úkazu mohlo dojít.
A.Klemola plánuje pořízení několika snímků na Lickově observatoři v květnu a červnu t. r. ke zpřesnění předpovědi.
Na Hvězdárně Valašské Meziříčí bude připraveno fotoelektrické měření i další měření vizuální. Pozorovací stanice zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy na území celé ČSSR se pokusí rovněž o měření tohoto vzácného úkazu.
Poslední informace (předpověď v poslední minutě) mohou být získány telefonicky na Hvězdárně Valašské Meziříčí 3. července 1989 od 18.00 hodin do 22.00 hodin SELČ. Telefon 0651/219 28.
Zprávy o provedených pozorováních zašlete ihned Hvězdárně Valašské Meziříčí.
Bílí trpaslíci informují
SEZNAM OBJEKTŮ ATLASU COELI, KTERÉ JE POTŘEBA POZOROVAT V RÁMCI APO
(stav ke dni 8. IV. 1989)
Objekty jsou uspořádány podle jednotlivých listů Atlasu Coeli (použitými hranicemi jsou deklinační kružnice +65°, +25°a -25°, v rektascenzi pak 0h, 6h, 12h a 18h u mapových listů II až V, a 0h, 4h, 8h, 12h, 16h, 20h u mapových listů VI až XI), podle druhu objektu a podle rostoucí rektascenze (vzrůstajících čísel NGC). Zařazeny jsou jednak ty objekty, které byly pozorovány, nebyly však spatřeny (negativní pozorování) - ty jsou označené písmenem n, dále objekty nepozorované a konečně nepozorované objekty, u nichž nemáme ani z literatury žádný vizuální popis - ty jsou označené !. V případě této poslední kategorie je pravděpodobné, že většinou jde o objekty v Sometu 25x100 špatně viditelné.
|