| Číslo 35. | 1990 | 24. Říjen |
OBSAH:
Úvod
Ze zpravodajské sítě BT
Perzeus
THE SMALL DICTIONARY
Vesta Near Mars and Aldebaran
... a hvězdné nebe nade mnou
Historie na dosah ruky
Na první straně jsme znovu reprodukovali maďarskou mapku hvězdného okolí Chí, h Per s proměnnými hvězdami a srovnávačkami. I letos by chtěli od vás pár odhadů, a aby jste neřekli, že se flákáme, udělali jsme s Leošem 15. Října Sometem 25x100 jejich odhady:
BU 9,3 mag PR 7,9 S 9,4 (10,1) TZ slabší 9,9 (9,1) AD 8,5 PP 9,1 (9,0) SU (7,8) T 8,8V závorce jsou uvedeny odhady Jiřího Duška. Katalog o nich vypovídá:
BU 7,9 - 9,8 367 dní T 8,2 - 9,1 2430 AD 7,7 - 8,7 363 FZ 7,5 - 8,4 184 SU 7,0 - 8,5 533 S 7,9 - 12,0 822 KK 6,6 - 7,9 PR 7,6 - 8,3 PP 9,1 - 10,3Je-li uvedena perioda, jedná se o polopravidelné proměnné, jinak nepravidelně. Jasnou oblohu !!!
| OBSAH | tisk |
| OBSAH | tisk |
Neviem, ako mám tento článok začať, ale asi by som mal najprv spomenúť azda najväčší problém všetkých ľudí a najmä astronómov. Z nášho unáhleného života sa pomaly, ale iste vytráca klenot sveta - jasná nočná obloha. Tie strašné svetlá miest, sa ako nákazlivá choroba choroba šíria do všetkých kútov našej krásnej, modrej planéty. Ostáva nám už len strašne málo času na to, aby sme využili poslednú možnosť pozrieť se na čistú a jasnú oblohu, na tú nedotknuteľnú klenbu hviezd, ktorá ukrýva ohromné množstvo pokladov.
Človek už od dávna dvíhal oči ku hviezdam a pomaly otváral cestu človeka k poznaniu vesmíru, ale aj seba samého. Dnešný moderný člověk, dieťa počítačov, už nevie ako taká ozajstná hviezdna obloha vyzerá. A vlastne prečo by mal mrznúť v noci pod holým nebom, keď všetko to si može prehliadnúť v roznych knihách, alebo v moderných planetáriach.
Ostali sme tu už len my, skupina mladých ľudí, ktorí nehľadia na to, aké problémy im ich koníček prináša, ktorí nehľadia na zimu, na to, že celé noci nespia. Ostáva to všetko na nás, aby sme znova načreli do pokladov, ktoré sú ukryté za tou ohromnou klenbou hviezd.
Azda medzi najkrajšie kúty severnej oblohy patrí aj súhvezdie Perzeus. Už na prvý pohľad (samozrejme bez ďalekohledu) je to prekrásne súhvezdie. Upúta snáď všetkých jeho pekný tvár, ktorý sa ozaj podobá a to, čo zobrazuje (postavu Perzea). Medzi jeho najkrajšie perly patrí dvojitá hviezdokopa chí a h Per a pekná hviezdna asociácia v jej strede. Ďalekohľadom však uvidíte aj tie najmenšie klenoty v podobe galaxií, planetárnych a difúznych hmlovín a nepreberného množstva otvorených hviezdokop.
A preto neváhajte a poďte s nami na potulky tajomným Perzeom, ktorý svojou odvahou a statočnosťou premohol nadprirodzené príšery a oslobodil krásnou princeznú Andromédu.
1528 Jasná otvorená hviezdokopa s priemerom asi 1°. V jej strede je sedem najjasnějších hviezd usporiadaných do tvaru sínusoidy. Stredná hviezda tohto zoskupenia je oproti ostatným hviezdam menej jasná. V okolí sínusoidy sa nachádza eště niekoľko menej jasných hviezdiček. Popis z Backyard Astronomy (viz Sky and Telescope) - extrémne veľká a chudobná, - 20 hviezd 9. mag a slabších na ploche o úhlovom priemere väčšom jako 1/2°
Backyard Astronomy:
Deep-sky wonders:
Zdenovo povídání jsme trochu upravili, to znamená, že jsme ho vyšperkovali několika dalšími poznámkami. Jeho text ovšem poznáte, protože je psán ve slovenštině (Omlouvám se taky za občasné chyby, jelikož pravopis slovenštiny mi také dělá potíže).
957 Krásna malá hviezdokopa, ktorá má ohromné množstvo malých hviezdiček, ktoré sú eště k tomu na malej ploche. V Somete 25x100 je strašne pekná a při peknom počasí sa podobá skor na maličkú hmlovinku, alebo kométu. (ZG)Refr. 7cm, zv. 34x (severně a východně od dvojhvězdy h 2143 (vypadá normálně) je spousta slabých hvězdiček na malé ploše (zv. 84 x : dvojhvězda už je rozložena - průvodce 9,5 mag je asi 5" severozápadně. Zato s hvězdokupou je to špatný. Není tak hustá, jak se zdálo. Jen asi 10 hvězd 10 - 11 mag na ploše o průměru 3 minuty, ale lze tušit ještě nějaké slabší hvězdy. (Martin Konečný)
- 15 cm reflektor, zv. 50 x: obrovské, nepravidelné zoskupenie hviezd, kľukaté zhustenie hviezdneho poľa s tmavou oblasťou uprostred
- v skutočnosti celkom normálna hviezdokopa, jej rozptýlenosť sposobuje to, že je tak blízko.
1664 Otvorená kopa, ktorá do Perzea zasahuje len časti. Dosť veľká hviezdokopa, ktorá však patrí k tým menej jasným. V Somete je na pokraji viditeľnosti. Strašne mi vadí jasná hviezda juhovýchodně. Při bočnom pohľade vidím aj tie najjasnějšie hviezdy. Je to taký trochu väčší chumáč hviezd.
- okrajom zasahuje do Perzea, ale ináč je ve Vozkovi
- rozľahlá, trochu riedka hviezdokopa, voľná hrstka asi 40 hviezd 11 mag
- priemer 15 minut, vzdialenosť 4000 svetel. rokov, 300 mil. rokov stará,
- na severe a západe je hviezdokopa ohraničená troma pármi hviezd, ktoré vytvárajú oblúk, ktorý ju obkľučuje,
- od juhovýhodného okraja vybieha dlhý reťaz hviezd, ktorý vyzerá jako libé zatočené žihadlo
- hviezda 7. mag na juhovýchodnom okraji, ktorá vadí pozorovaniu,
- náznaky zrnitosti až v l0 cm ďalekohľade, v 20 cm je nádherná
- plno hviezdných reťazcov, vo vnútri je útvar pripomínajúci štvorlístok, ktorý však vyžaduje aspoň 25 cm prístroj,
- viac jako 100 hviezd nad 17. mag.
Zdeno se v úvodu zmínil o asociaci ve středu Persea - jedná se o hvězdy mezi Alfou a Deltou Per. Jen se tam podívejte pouhýma očima. Je to krása. A co teprve Sometem. Já se tam díval 15. července 1988 v Uherském Brodě a zaznamenal jsem si jakou barvu měly podle mne některé jasné hvězdy:
1. světle zelená 2. světle zelená
3. modro-bílá 4. naoranžovělá
5. světle zelená 6. světle zelená
7. ???? 8. - " -
9. světle zelená 10. tmavě modrá
11. tmavě modrá 12. světle zelená
13. tmavě zelená 14. světle zelená
15. světle zelená l6. bílá
Kromě známé M 76 jsou v Atlase Coeli v Perseovi vyznačeny jen další dvě planetární mlhoviny. Jedná se o IC 351 a IC 2003. K té první se nám podařilo sehnat oznámení o objevu - 11. listopadu 1890 - bude tomu tedy 100 let !!! (převzato z Astron. Nachrichten).
Jo, mimochodem, kdyby jste chtěli bojovat za tmavou oblohu, obra´tte se na adresu: the INTERNATIONAL DARK SKY ASSOCIATION, 3545 N. Stewart Ave., Tucson, Ariz. 85716, U. S. A.
Zdeno Grajcar a trochu i Jiří Dušek
| OBSAH | tisk | Zdeno Grajcar |
Tímto pokračujeme v uveřejňování astronomického slovníčku z BT z.v.
Horizont obzor, horizont
Zenith zenit
North, west sever, západ
East, south východ, jih
Northern, southern, ... severní, jižní, ....
Southeast of the cluster jihovýchodně od kupy
Diurnal (daily) motion denní pohyb (způsobený otáčením hvězdné oblohy)
Circumpolar (star) cirkumpolární (obtočnová) hvězda
To precede předcházet (denním pohybem), být západně od ....
To follow následovat, být východně od ...
Preceding předcházející (ze dvou galaxií), západní (ze dvou galaxií)
Following západní (ze dvou galaxií), následující východní
Pozn. Pro vyjádření vzájemné polohy dvou objektů na hvězdné obloze používáme světové
strany, sever, východ apod. Přitom však může dojít snadno k omylu, zvlášť když používáme
zenitový hranol. Problémy s přirozenou interpretací východního a západního směru vznikají
pak tedy u objektů cirkumpolárních. Mnohem vhodnější je proto anglický zvyk používat slov
preceding a following.
Arcminute (second) úhlová minuta (vteřina)
Rising, setting východ, západ nebeského tělesa
Moonrise, moonfall (moonset) východ Měsíce, západ Měsíce, (bás. tvar)
Solstice (summer, winter) slunovrat (letní, zimní)
Quinox (vernal, autumnal) rovnodennost (jarní, podzimní)
Refraction refrakce
Precession precese
Eclipse zatmění
Ecliptic ekliptika
Equator rovník
Occultation zákryt
Fullmoon úplněk
First quarter (last q.) první (poslední čtvrť)
Crescent (of the Moon) srpek Měsíce
Ashen light popelavý svit
Constelation souhvězdí
Zodiac zvířetník
Milky Way Mléčná dráha
| OBSAH | tisk |
The minor planet 4 Vesta gets brighter than any other asteroid this year, as it performs a slow loop southwest of Aldebaran, the Hyades, and dazzling Mars (which is outside the chart).
In October Vesta shines at 7th magnitude, making it easily visible in binoculars. In November it brightens to magnitude 61/2. On November 15th it comes to opposition, just two weeks before Mars does. Then at 3h Universal time November 21st (on the evening of the 20th in North America), Vesta passes just 1' south of the 4th-magnitude star Xi (Ksí) Tauri.
During December the asteroid fades back to 7 th magnitude, and by late January it is down to 8th.
The chart above, from Wil Tirion's Sky Atlas 2000.0, plots stars to magnitude 8.0. Tick marks show Vesta's position at 0h UT every five days.
This is Vesta's faintest opposition since 1972. Nevertheless, it still retains its status as the brightest asteroid. When you observe Mars this fall and early inter, take a few minutes to check on its more modest neighbor.
| OBSAH | tisk |
Tentokrát jsme vybrali ukázku z deníku admirála Richarda E. Byrda, který v roce 1934 prožil několik měsíců antarktické noci zcela sám na 80°08' jižní šířky.
14. dubna
"....Dnes jsem se vydal na každodenní procházku při 52 stupních pod nulou. Slunce už bylo za obzorem a všechno kromě několika žhavých uhlíků západu zaplavila modř, jakou jsem ještě nikdy neviděl.
Západním směrem, mezi nadhlavníkem a obzorem, zářila klidně jako diamant Venuše. A proti ní se na východní obloze mihotala jiná zářící hvězda, stejně jako Venuše zasazená do záplavy modři. Na severovýchodě tepala a jemně se chvěla stříbrně zelenavá hadovitá polární záře. Na některých místech přecházela bílá barva Bariéry v matnou platinu. Bylo to všechno jako křehký přelud. Barvy byly tlumené a nečetné, drahokamů málo, zasazení prosté. Ale celek svědčil o ruce mistra.
Zastavil jsem se a poslouchal ticho. Dech se mi hned u obličeje srážel a mísil se s vánkem jemnějším než šepot. Větrná korouhvička ukazovala k jižní točně. Náhle se misky anemometru přestaly otáčet a zastavily se, jako by se jemný větřík zalkl mrazem. Zmrzlý dech mi visel jako obláček nad hlavou.
Den umíral a noc se rodila, ale v pokoji a míru. Nezměřitelné procesy a síly kosmu tu nacházely tichou harmonii. Harmonie, to bylo to, co se rodilo z ticha - křehký rytmus, napětí dokonalé skvrny, hudba sfér.
Stačilo zachytit ten rytmus, stát se na okamžik jeho součástí. V té chvíli jsem nepochyboval o jednotě člověka a vesmíru. Ten rytmus měl takový řád, takovou harmonii, takovou dokonalost, že jsem nabýval přesvědčení, že nemůže jít o slepou náhodu - že tedy v tom celku musí být účel a že člověk je tohoto celku nedílná součást, a ne náhodný výhonek. Byl to pocit, který překonával rozum; který zasahoval jádro lidského zoufalství a shledával je zbytečným. Vesmír je kosmický řád, ne chaos; člověk je plnoprávnou složkou tohoto řádu stejně jako noc a den.
K. F. Byrd, Sám a sám, Praha 1966 (překlad M. Jindra).
| OBSAH | tisk |
Od té doby, co studené fronty přecházející přes Polsko ovlivňují počasí v severních oblastech státu, prakticky jenom čtu a píšu. A tak jsem v naší knihovně objevil útlý svazeček Dvacet let mezi přáteli astronomie od pana Klepešty, vyprávějící o vzniku a prvních dvou desetiletích práce astronomické Společnosti, která tenkrát ovšem vypadal jinak než dnes ... Seznámil jsem se blíž s lidmi, kteří asi nebyli tak úplně bezvýznamní, když mají i krátery na Měsíci, jako třeba pánové Nušl a Anděl. Nikdy mě historie naší astronomie, snad kromě Keplerovy doby, nezajímala. Jenže tady jsem našel třeba fotografii astrografu bývalé hvězdárny v Brandýse nad Labem, který za války putoval i s Antonínem Bečvářem na Skalnaté Pleso, aby pomohl připravit podklady pro Atlas Coeli. Ten pohled na dva zrcadlové dalekohledy, Secrétanův 13 cm refraktor, Laackův Dialitar pro mapování nebe a 9 cm objektiv pro snímky létavic mi byl blízký, protože Bečvářovy dalekohledy máme teď tady u nás v Upici, i když v podstatně horším stavu. A napadlo mě, že to, že u nás dnes nikdo o autorovi atlasu známého po celém světě prakticky nic neví, je mnohem horší než fakt, že Coeli čtyřicet let v české podobě nevyšel.
Začal jsem se teď pídit po naší astronomické minulosti a zjistil jsem, že řada z vás ji má doslova na dosah ruky. Například jsem nikdy neslyšel o tom, že v Brně byla někdy jiná hvězdárna než ta dnešní. Až jsem otevřel starší Kosmické rozhledy (číslo 1/1981) a dočetl jsem se, že ji na biskupském semináři zřídil všestranný František Halaška během svého brněnskkého působení v letech 1808 až 1814.
Dozvěděl jsem se taky, že hvězdárna stávala i v Pardubicích, a to přímo na zámku. Založil ji roku 1895 baron Kraus; později, už na jiném místě, byla vedle Prahy druhým centrem zájemců o astronomii a právě z těchto míst vzešla roku 1917 tehdejší Společnost.
A nebo si takhle čtu o Keplerovi a o jeho příteli mistru Martinu Bacháčkovi z Neuměřic, rektoru Karlovy university, a říkám si - Neuměřice, Neuměřice, to jsem viděl v adresáři Bílýho trpaslíka. A Jirka Roškot opravdu bydlí ve vesnici, kde se v roce 1538 narodil muž, o němž se říká, že byl nejvzdělanějším Čechem své doby.
Tak vypadá krásná Andromeda v Heveliově atlasu ......
| OBSAH | tisk | Jiří Dušek |