Číslo 37.1990Prosinec

OBSAH:
Devianti
Ze zpravodajské sítě Bílého trpaslíka
Naša Astronómia
Ahoj Jirko!
Křížem krážem nočníkem
Seminář APO
Pozorovali jsme!
JAKUDO
Dvojhvězdy
Planetky

Devianti

jak se vyjádřil nejmenovaný zástupce tisku, se sešli na brněnské hvězdárně na akci pod krycím názvem "Seminář aktivních pozorovatelů". Z několika příspěvků vznikl tento poseminární Trpaslík. Ovšem dozvuky budou ještě v mnoha dalších číslech.

Nechci Vás nějak urazit, ale nenapadlo vás někdy, že jste otroci ? Nebo ne, to je špatné slovo - spíše jakási zařízení na získávání dat. Jenom pořád pozorujete a to, co získáte, pak zašlete někam na nějakou adresu, kde s tím něco provedou. Založí to do šuplíku. To v horším případě, nebo to "přetaví" spolu s jinými pozorováními někde uveřejní, to v lepším případě. Nezdá se vám to málo? Mně ano. (To jsem přitom jeden z "tavičů").

Je sice pravda, že v případě, když jste zapojeni do APO, tak jenom se surovým pozorováním toho moc nezmůžete, ale i tak lze mnoho dělat. Vrhněte se do knihoven a začněte také psát o objektech noční oblohy. Nemluvě o jiných druzích pozorování. Odhaduje třeba, jak jsou jasné difúzní objekty, ale zpracovávejte si pozorování sami, totéž můžete dělat u proměnných hvězd (práce nemusí končit jen stanovením okamžiku minima), planet (kreslete si sami synoptické mapy).

Když se ještě vrátím k APO. Vynikajícím doplňkem při vašem pozorování by bylo zjišťování jak je co jasné (samozřejmě Hollanovou metodou, kdy dokonce v prvním kole zpracování ani nepotřebujete různé těžko dostupné katalogy).

Určitým problémem je však nedostupnost literatury. To se budeme postupně snaži napravit.

Doufám tedy, že se nad sebou zamyslíte a začnete taky trochu pracovat na svém pozorování. Pak budete nejen těmi zařízeními na získávání dat, ale i taviči (i když sami sebe).

Jiří Dušek

PS: Promiňte mi tohle schizofrenické povídání, ale mám ještě jednu myšlenku. Jaký je rozdíl mezi začátečníkem a zkušeným pozorovatelem - začátečník, je člověk, ktery se učí znát oblohu, zacházet s přístroji a jednotlivé pozorovatelské praktiky. Kdežto zkušený pozorovatel dělá to stejné jen na vyšší úrovni (většinou ovšem vůbec nepozoruje, ale to sem teď nepatří) - je tedy jakýsi pokročilý začátečník. Proto buďte ne začátečníci, ne zkušení pozorovatelé, ale samostatní pozorovatelé!!!!

OBSAHtiskJiří Dušek


Ze zpravodajské sítě Bílého trpaslíka

nejdříve musíme poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě našeho semináře, všem pozorovatelkám (které dovezly dobroty na naše COCTAIL PARTY), všem řečníkům. Ale hlavně pak Ireně Vykoupilové a Evě Neureiterové, jako skvělým hosteskám. Ještě jednou díky!

A teď již něco pozorovacího: Leoš Ondra hlásí, že proměnná R Aqr (viz ASTRO 9/96) je v maximu a lze ji spatřit i triedrem 10x50. Proto až bude jasno - pozorujte, odhadujte.

Objevil jsem další chyby ve Hvězdářské ročence. Jedná se o oddíl Úkazy Jupiterových měsíčků, kde jsou podezřelým způsobem přeházená data (!?) a dále o zákryty hvězd Měsícem, které jsou vytištěny dvakrát, ovšem po druhé jen do poloviny. Přitom je stránkování normální.

Tragédie ?! Před chvílí jsme psali, že paní Marková chce odstoupit z ředitelského místa v Úpici. A dnes! Byla odvolána nadřízenými orgány! Co bude dál? Nechme se překvapit. Jisté je, že všichni zaměstnanci za ní stojí.

Od čtvrtka l6 hodin vlastníme Burnhamös Celestial Handbook (ten jste mohli vidět na semináři) a i The Bedford Catalogue ! V některých příštích číslech se k němu vrátíme.

OBSAHtisk 


Naša Astronómia

Po prečítaní članku v Trpaslíku č. 35 "Historie na dosah ruky" som sa zamyslel, či sa aj ja jako Bardejovčan môžem pochváliť nejakou osobnosťou, alebo udalosťou. Bohužial, na nič som neprišiel. Nebola tu nikdy (pokial ja viem) žiadna hvezdáreň. Potom som sa pokúsil ešte pátrať po človeku, alebo skupine ľudí, ktorý by sa zaujímali o astronómiu aspoň trocha intenzívnejšie. Bohužial, nikto tu nebol. Takže na základe svojích výzkumov som dospel k záveru, že sme tu asi prví pozorovatelia (tým myslím seba a Jozefa Huljeka). Sú tuná sice určité individuá, ktorí si hovoria astronómovia. Ich astronómia spočíva v nezmyselných debatách, čo by se mohlo pozorovať. No, ale ak sa vyberů tak 2x alebo 3x za rok na to svoje "pozorovanie" tak to už stojí za to. To potom vyzerá asi takto: Nechajú sa pohodlne odviest asi 15 km od města. Ak majú při sebe dalekohľad, tak sa pozrú na M 13, M 42, Plejády, ak nemajů, tak nesmútia a pochvália sa že poznajů Veľký voz, Kasiopeu, alebo Orion. Tak asi tých l5 minút robia to svoje "pozorovanie" potom opäť 15 km do města, samozrejme nie na svojom aute, nie za svoj benzín, rýchlo na pivo. Při pive sa vedú silné reči o tom, že nie sú priestory, kde by sa mohli svedomito pripraviť na pozorovanie, alebo urobiť prednášku.

Prešli 2 roky a konečne sa im splnil ich sen, dostali priestory a nie hoci aké - obnovenú budovu staršej mestskej bašty a v nej majú k dispozícii 4 kancelárie, ktoré sa zdá, sú pre nich prijatelnejšie a samozrejme pohodlnejšie jako nejaká jednoduchá pozorovateľňa. Každý by si teda asi myslel, že ja som sa s Jozefom zoznámil ich prostredníctvom.

Ale opak je pravdou. Dá sa povedať, že vďaka pánovi Hollanovi sa naše cesty skrížili a to len nedávno na tohtoročnom zatmení Mesiaca. Naše spoločné názory na pozorovanie a pozeranie sa nám staly osudnými a vyčlenili nás z tohoto samoľubého kolektívu, ktorý vystupuje pod hlavičkou Slovenský sväz astronómov amatérov - SZAA. V lete sme sa rozhodli pozorovať Aquaridy. Mysleli sme si, že z tých 15 popularizátorov astronómie, ktorí sú v Bardejove, sa nám podarí vytvort solidnú 5-6 členů pozorovateľsků skupinu. To sme chceli veľa, výhovorky nemali konca kraja a tak sme sa do toho pustili sami. Ak by si niekto myslel, že nám čiastočne vypomohol okresný astronomický kabinet, ktorý tu sídlil, tak je na pravom omyle. Aj obyčajne triedre sme si museli kúpiť, nakoľko bývali vedúci tohoto kainetu nedá dopustiť na AD 800. Dva roky prachom zapadajúci 13 cm Newton, ktorý vlastnil tento kabinet, sa nám dosť pozdával a snažili sme sa ho získať na pozorovanie. Bolo to márne. Avšak naše úsilie o získanie tohoto Newtonu bolo reálne až po odchode bývalého vedúceho astr. kabinetu, ktorý si astronómiu plietol s kozmonautikou. Keď sa nám podařilo tento dalekohľad vytiahnúť z dvojročného pivničného chladu a vlhka, došli sme k jasnému záveru, že zrkadlové plochy jednoducho nezrkadlia. A tak sme sa znovu zhodli na tom, že čo si sám neurobíš, to nebudeš mať. Urobili sme si prenosné stojany a menšie dalekohľady. Našli sme dva stanovišťa, jedno s nad. výškou 350 m a druhé okolo 450 m. Ešte tretie núdzove u mňa na zahdrade v okraji města. Ale vrátia sa k tomu prečo a jako som s APO začal. Jako to už vyplýva z predchádzajúcich riadkov, v Bardejove to bola (a asi ešte je) bieda. Vtedy si veľmi vhod padol úpicky ASTRO spravodaj, v ktorom bol vynikajúci článok s nádpisom: Amatérská prohlídka oblohy. Z obsahu článku mi bolo ihneď jasné, akým smerom by sa mal asi uberať astronóm amatér, ak má solidný záujem o astronómiu. Ďalej už malo všetko rýchly spád, napísal som Jirkovi, potom Leošovia začal som intenzívne a hlavně s chuťou pozorovať, čo mi prinášalo ohromnú radosť pretože som nadobudol pocit, že moje pozorovanie majú zmysel a dostanu sa do správnych rúk, a to je si myslím, jedna z najdôležitejších vecí. Dá sa povedať, že aj vďaka APO som sa konečne pustil do pozorovania komet Hollanovou metodou, ktoré zbiera Peťo Pravec. Na úpickej expedíčke som sa zoznámil s náčelníkmi apačov, ale aj s dalšími nadšencami APO. Spolu s Jozefom sme sa jasne zhodli, čo sa nám na APO páči, pri každom pohlade do máp sme všade našli jednotvárne nakreslené krůžka, kolieska, elipsy. Vďaka APO sme zistili, že každý krůžok, koliesko, elipsa ... má svoj osobitý tvar, rozmer a hlavně krásu neopakovateľného a nekonečného vesmíru. Myslíme, že soľou APO je "Bílý trpaslík". Takýto spravodaj nám už dávno chýbal. Cez BT vieme o práci iných apačov, čo je dosť dôležité, aby sme o sebe vedeli. Čo sa nám na projekte APO nepáči?, je že v BT ešte stále nie je predpoveď počasia a mhv a hlavne prehľad F1. Dôfajme, že v najbližšej dobe tieto hrubé chyby redakčná rada čím skôr odstraní. Napriek týmto nedostatkom sme sa rozhodli aj naďalej spájať svoj osud s APO. Ale samozrejme nechceme sa zriecť pozorovania komét, okrem toho ešte pozorovania zákrytov, premenných hviezd ...

OBSAHtiskJan Mušinský


Ahoj Jirko!

přece jen mi to nedá a posílám Ti trochu upravený můj příspěvek z nedělního dopoledne. Něco jsem přepsala už v rychlíku, zbytek dneska. Není to žádná sláva, ale když už jsi mě (spolu s Leošem a dalšími) tím příspěvkem od pátku deptal, tak si hezky počti. Přeji příjemnou zábavu.

Křížem krážem nočníkem

Přemýšlela jsem už dlouho před seminářem nad tématem svého povídání. Dobře jsem věděla, jak bude těžké konkurovat příspěvkům na konkrétní témata. Napadlo mě probrat se spolu s Vámi Nočníkem a tak trochu si zavzpomínat.

Po úpické expedici jsem začala pozorovat více než kdy před tím. Získala jsem novou motivaci - BT. Už mě nezastrašovaly slabší objekty a nyní je spíše vyhledávámm. Nikdy dříve mě nenapadlo, že bych se 12x60 mohla vidět např. planetární mlhovinu NGC 246 ve Velrybě nebo galaxii NGC 253 v Sochaři. O té druhé mám poznamenáno. "Byla vidět na první pohled jako poměrně jasná, mlhavá skvrnka, tak trochu nepravidlená, ještě se třemi blízkými jasnými hvězdami vytváří útvar připomínající lichoběžník".

O několik stránek dále nám v Nočníku zápis o otevřených hvězdokupách v Ještěrce. Jednou jsem ji zkoumala opět ms 12x60 těsně před spaním. Např. o NGC 7243 jsem si poznamenala," velký mlhavý obláček, zrnitý, jakoby rozdvojený, v jedné ze dvou částí je nakupenina asi pěti hvězd (dají se zhruba ohraničit trojúhelníkem), chvílemi vystupují z pozadí další, ve druhé části vidím asi tři slabší hvězdičky, tato menší část je jakoby připojená k té první, je mlhavější." Ještě dneska si ji dokáži přesně vybavit.

Ne pokaždé ale usínáte spokojeni. Já znám dvě příčiny toho nepříjemného stavu. první z nich je omluvitelnější. Občas se mi stane, že i když několik hodin pozoruji, přesto jsem zklamaná, cítím se proviněně. Moji pohnutou náladu způsobují dvě slůvka, která jsem nucena psát k jednotlivým objektům do Nočníku. Jaká to jsou? "NIC NEURČITÉHO".

Černé myšlenky si může způsobit, ale i mé unavené tělo. Chce se mi spát, už to nemohu několik dní únavou vydržet, proto prohlásím, že dnes pozorovat nebudu. Snažím se usnout, co nejdříve, ale oknem nakukují hvězdy, blikají na mě a lákají mě ven. Už několikrát se mi stalo, že jsem neodolala, vstala a šla pozorovat.

Vlastně ještě v jednom případě mě spánek obchází a já bdím dlouho do noci. To když je venku nevlídno, mraky zakrývají oblohu a pozorovat se prostě ani při nejlepší vůli nedá!

Dost ale toho povídání, vrátím se opravdu k Nočníku. Mihla se jím i jména několika komet, z těch posledních Encka a Tsuchiya-Kiuchi. Co se mě natrápily (vlastně spíš počasí a ospalost)! Nočníkem listuji dál. Jednu z říjnových nocí jsem věnovala dvojhvězdám v Herkulu a Delfínu. Moc hezká se mi zdála při pozorování Newtonem 65/502 mm např. OE 3291 Her (při zv. 33x, složky dvojhvězdy jsou od sebe dostatečně daleko, slabší má růžový nádech, jasnější je žlutá, zv. 88x, ta jasnější má ještě slabého průvodce! Ten je vidět bočním viděním, hlavní složka trojhvězdy je žlutobílá, slabší načervenalá, zv. 133x, nejjasnější složka - naoranžovělá, její průvodce je vidět chvílemi i centrálním viděním (bílý), prostřdní složka - bílooranžová). Na dalších stránkách Nočníku se objevují zase dvojhvězdy, hvězdokupy, galaxie. Je krásné toulat se s dalekohledem po nebi, znovu objevovat nenápadné obláčky popisovat jejich tvar, nemyslet na nic jiného. Kéž bych to mohla dělat co nejčastěji (a ostatní Apači také).

OBSAHtiskLucie Bulíčková


Seminář APO

Na semináři bylo i několik volných okamžiků na pořízení krátkého rozhovoru s redaktorem nejlepšího Československého časopisu Kozmos Romanem Pifflem. Ptal se Leoš Ondra a několika poznámkami přispěl i Jiří Dušek, rozhovor přepsal ze záznamu Tomáš Rezek

D: My bychom chěli vědět, co si myslíš o APO.

P: Ale já jsem to už napsal ...

D: Nenapsal.

P: Ale napsal. Napsal jsem, co si myslím o Bílém trpaslíku ...

D: Ale co si myslíš o APO, tos zatím neřekl. Tak sedni a vykládej.

P: Jak zněla ta otázka?

O: Konečně nám řekni, co si myslíš o APO!

P: Jak jsem řekl, jen to nejlepší. Má ta odpověď být širší?

O: Musí být objektivní a širší.

P: Já si myslím, že kdyby byly všechny pozorovací programy takové, tak by se dalo říci, že je naše pozorovatelská aktivita stále na dobré úrovni. Když už porovnávám APO s programy, se kterými jsem se setkal, jako jsou proměnné hvězdy nebo meteory, tak ty se utopily v tom, že jim organizátoři nevěnovali dost pozornosti. Byli v podstatě pasívními přijímateli dat a neměli žádný výstup. U APO zatím výstup není, ale ti lidi, kteří pozorují, zatím tento pocit nemají.

O,D: Cha, cha, cha ..

O: No, nějaký výstup tam občas je ...

P: Výstup samozřejmě je, ale není to výstup definitivní, protože definitivní výstup bude až ten průvodce, ale to bude v daleké budoucnosti.

O: Ano, orientační datum je rok 2000 ... A navíc se ví, že APO teď již není čistě program pozorování objektů na obloze. Teď se pozoruje prakticky cokoli, jde o jakési společenství pozorovatelů.

P: Kladem je to, že APO přitáhlo i pozorovatele z jiných oblastí. Začaly se pozorovat deep-sky objekty, ale už se to rozšířilo i na Slunce, hvězdy, i proměnné a dokonce nezákrytové ... Celá astronomie je vlastně založena na "pozitivní deviaci", dělají ji lidi, kteří tomu dávají víc, než je nutné v jiných oblastech. Můj názor je, že astronomii nemůže dělat ten, kdo tomu nedává všechno, aspoň v té amatérské části. Na profesionální část mám svůj osobní názor, a myslím si, že kdyby byla taková, jako je například Kozmos, tedy kdyby Kozmos byl takový, jaká je profesionální astronomie, tak Kozmos vychází na "hajzl papíru".

O: Mě napadlo, že tím, že vzniklo jakési společenství, jakási skupina lidí, kteří jsou po celé ploše státu, že to je právě kus té pozitivní deviace. Už vlastně nejdeo ten původní cíl. Ale samozřejmě se to celé dá udržet nějakou tiskovinou, jako je Trpaslík. Musí to být hodně zajímavé, nejde jen o to, aby lidi pozorovali, protože potřebujeme data, ale jsou zajímavé věci, o kterých chceme, aby pozorovatelé věděli. Naší snahou je, aby všichni pozorovatelé byli tak samostatní, aby si mohli sami přečíst Sky and Telescope a nejrůznější průvodce, aby nebyli závislí na tom, o čem budeme mít čas napsat do Kozmosu či někam jinam, chceme mít co nejvíc samostatných schopných lidí.

P: Je tu ještě jedna věc, líbí se mi ta knihovna čičítárna (pozn. red. na semináři byla výstava astronomické literatury), kde jsou ty časopisy, ale má to pasívní funkci - každý dojde a prolistuje si je. Ale ti lidé by se dali vychovat lépe, aby se naučili číst a shánět literaturu. Velmi málo lidí umí zajít do knihovny a tam si to probrat, najít si něco.

O: O tom taky bude řeč (pozn.red. nebyla), v té části o astronomickém tisku, o tom, co by se dalo všechno udělat. No a s tím souvisí i jazykové znalosti, angličtina, zvlášť u toho deep-sky, kde jsme začali je spousta zajímavých věcí, když k nim člověk má přístup a baví ho to, tak je někdy úplně u vytržení, protože já kdybych dostal pod stromeček třeba Burnhamova průvodce, v době, kdy jsem začínal ...

P: Taky se ukazuje, že pozorovatelé zjistí, že není žádná věda něco napsat, že to každý může, protože na tom je to založený. Kdyby Američani s možnostma, které mají, se zázemím a s počtem pozorovatelů chtěli, tak ten Sky by byl mnohem lepší, v poslední době je však časopis Astronomy lepší než Sky. V Astronomy přinášejí astronomickou publicistiku, kdežto Sky častokrát jen suché, sice dobré, články, ale zcela neosobní a častokrát tam přebírají věci z odborné literatury a interpretují to oni a nebo jsou ty interpretace v mnoha případech zavádějící.

O: Já bych ještě dodal, že protože jsme se stali jakýmsi společenstvím pozorovatelů, chceme ty lidi nějak vést k tomu, aby se stali samostatnými, ale naráží to na Bílý trpaslík. Jsme, jak je známo, zásadně proti tomu, aby ho dostával kdokoli, nechcem, aby byl za peníze, i kdyby to platili v dolarech. Je nutným předpokladem, že pozorovatel (odběratel) něco dělá, je to motivace. A to, že je Trpaslík pro uzavřený okruh lidí, je určitá specifičnost. Teď jsme v situaci, kdy nám počet pozorujících stoupá, tak bychom rádi odměňovali i ty, kteří dělají nejen APO, ale i něco jiného. Myslíme, si, že dalším stupněm by mohlo být Astro, které by mělo vytvořit něco jako je Trpaslík pro širší okruh lidí.

P: Ukazuje se, že v Československu je APO jediná systematická pozorovací kampaň. Meteory už nepozoruje nikdo, ty se dělají jenom v rámci Perseid, a zákrytové dvojhvězdy jsou hrozné. Jak jsem viděl poslední dva semináře, oni mají problémy s kompetencí, kdo co dělá ... A je to škoda, ten program má dobré základy a velkou databázi, takže by to mohlo běžet skoro samo. Jenže to neběží, a to je smutné. Na Fotosferex mám svůj názor, to jsou věci, které se nedají dost dobře interpretovat, je to pasívní zasílání pozorování. A zákryty jsou to samé. Ale APO už má hmatatelné výsledky, zjistilo se, jaké jsou katalogy, co existuje, rozšířilo se to na celou astronomickou obec. Již se ví, kde co je. Já tvrdím, že předtím se to nevědělo. Mapy se využívaly málo, to byly jenom mapky zákrytových dvojhvězd a ještě mapky na meteory, ale vše to bylo jenom pozadí, které mělo funkci při vyhodnocování. Tvrdím, že APO přineslo oživení všeho, co se používá při pozorování. Zjistilo se, jaké jsou katalogy, jaká je hodnověrnost astronomických informací, obsažených v různých věcech, že se to nedá slepě přebírat. Hodně lidí k tomu přistupovalo tak, že měli tabulku, kde to bylo napsané, a to bylo svaté. Někde si přečetl, že tam je 5.5, tak hlásal 5.5. a přitom tam mohla vypadnout jednička nebo nula, třeba tam patřilo 50.5 a tak. V podstatě se ztratila kritičnost. Teď se ale dostalo k lidem, kteří pozorují v APO, i do Kozmosu, kam o tom píšeš, že ne všechno je svaté. Ukazuje se, že je to platí i u planet a jinde. A to pak dává možnost aby se rozvíjely i další oblasti, jako je Slunce ve dne, teda bez dalekohledu, v noci by to asi nešlo ... Rozběhlo se i pozorování proměnných hvězd, které nebyly v brněnském programu ...

O: Ale jde taky o to, jaký ty věci mají význam. Ale člověk třeba rád poznává, i když to třeba nemá velký význam.

P: Je nejlepší, když se člověk něco učí nebo se chce učit, je dobře si zopakovat v zkratce celý proces, jak se k nějakému poznatku došlo. Když si to člověk sám zkusí, tak si to nejlépe vryje do paměti. A tak je tomu i s oblohou.

P: A taky by bylo zajímavé zkusit aktivovat lidi, kteří si staví dalekohledy. To je zvláštní skupina lidí, kteří si postaví jeden dalekohled, pak si postaví další, ten třeba vylepší, a tito konstruktéři fungují dost nezávisle, svým vlastním životem. My o nich víme dost málo. Já jsem přemýšlel o tom, že jak máme v Kozmose rubriku "Napište o svojom dalekohľade", že tam dáme jako podmínku uveřejnit svá pozorování tím přístrojem.

O: Někteří o tom psali, ale pokud ten člověk chce s tím dalekohledem něco dělat, tak většinou chce fotit.

P: Určitou roli v tom hraje Kozmos. Když vznikla soutěž Astrofoto, tak se určitým způsobem objevila motivace. Začalo se fotit a tak, ale teď to Astrofoto asi stáhneme, protože tam něco chybí. Oni si neumějí najít náměty. Když je nějaká kometa, tak tam jsou komety, a jinak se opakují skoro tytéž věci.

O: Ale oni ti řeknou, že nejsou materiály, nejsou filmy, nemůžeme hypersenzibilizovat, nemáme Kodak, nemáme panchro, nemáme ono.

P: Já si myslím, že většina z těch, kteří chtějí fotografovat, si ten film koupí. Člověk nejde do hospody a pak může dát peníze na film. Chce to ty lidi nějak povzbudit, ale to už je námět na FAPO (Fotografická Amatérská prohlídka Oblohy). Zorganizovat nějakou kampaň, říci, já potřebuji vyfotit toto - nějaké pořádné náměty. Ovšem, když si člověk prohlídne zahraniční časopisy, tak se i tam taky často mnoho opakuje. Já si myslím, že vizuální pozorování a focení se může trochu doplňovat - máš nějakou difúzní mlhovinu a tu v dalekohledu nevidíš, ale fotka ti ji ukáže.

O: Ano, to je v podstatě jinej pohled na věc.

D: Čas pokročil a tak už musíme končit. Děkuji vám oběma za rozhovor.

OBSAHtiskTomáš Rezek


Pozorovali jsme!

Během semináře se událo několik zajímavých přírodních věcí. Tím nejnápadnějším byl čerstvý sníh, který začal padat v pátek večer a padl dodnes (což v Brně není tak obvyklý jev). Tou druhou událostí byl sobotní večer, kdy se udělalo na několik okamžiků jasno. A tak se rokující pozorovatelé mohli podívat na Mars a Měsíc. Jenže pak přišly mraky a ... Ale to už nechme vykládat Lucku Bulíčkovou.

"Obloha byla jako vymetená až na několik malých obláčků. Ty se však ale brzy začaly kupit a během několika minut zakryl téměř celou oblohu. Další proměna. Ani jsem si nevšimla, kdy se kolem Měsíce, který se blížil úplňku, objevila pětici různobarevných kol (Měsíc byl uprostřed). Nejvnitřnější kolo mělo průměr asi 6 stupňů, jeho barva se blížila oranžovohnědá. Další kolo udivující sytostí fialové barvy bylo o polovinu užší než předchozí. Následovalo lehounce modrozelené, jakoby průzračné kolo. Zdálo se mi široké asi jako to první. Barva třetího přecházela v hnědooranžovou čtvrtého. To bylo jasnější než první. Poslední páté kolo bylo hnědé, aspoň mě se tak jevilo. Byla to nádhera. Podobný úkaz jsem snad ještě neviděla. Někdo z pozorovatelů prohlásil, že správný název je měsíční kruh. Já jsem jeho barvy zkoumala asi ve 22:40 SEČ, ale do čtvrt hodiny pak značně vybledly."

OBSAHtisk 


JAKUDO

Vážení pozorovatelé, milé pozorovatelky,

pod vlivem dojmů ze semináře, který probíhal na brněnské hvězdárně l. a 2. prosince 1990, jsem se rozhodl napsat tuto krátkou zprávičku.

Od začátku roku l990 mi došlo zatím jen málo pozorování, i když se do projektu Jakudo zapojilo již více než 15 pozorovatelů. Bohužel někteří (jak se zdá) odpadli ještě před tím, než poslali první výsledky, což je škoda. Nemohu totiž z těch několika málo pozroování určit konkrétní předběžné výsledky. Ale abyste věděli, že projekt Jakudo stále ještě "funguje" pokusím se vám sdělit alespoň první informace, které se mi podařilo získat.

Tam, kde mám od jedné hvězdokupy více pozorování se výsledky někdy i dosti značně liší. Proto je třeba získat od jedné kulové hvězdokupy více pozorování a to i několik pozorování od jednoho pozorovatele.

Věnujte prosím také dostatečnou pozornost zakreslení hvězdného okolí, případně dopište poznámky k jednotlivým srovnávacím hvězdám (jedná-li se o blízkou dvojici hvězd atp.).

 A na závěr několik konkrétních výsledků: 
Objekt			Hvězdná velikost:		
SKYM 10			7.1 plus mínus 0.1 mag	6.6
M 13			6.3 plus mínus 0.2 mag	5 9
M 4 			7.6 plus mínus 0.2 mag	5.9
M 53 			8.3 plus mínus 0.3 mag	7.7
M 80			7.8 plus mínus 0.1 mag	7.2
M 92			6.0 plus mínus 0.15 mag	6.5
Kdyby se někdo další chtěl zapojit do tohoto pozorování, předkládám mu malý katalog kulových hvězdokup, podle kterého si může vybrat objekt k pozorování. Výpis pozorovacích nočníků zasílejt na adresu:

Mnoho jasných nocí přeje

OBSAHtiskTomáš Hudeček
Ráj 4, 627 00 Brno - Slatina


Dvojhvězdy

Vážení přátelé!

Jistě víte, že součástí Amatérské prohlídky oblohy je přehlídka dvojhvězd, kterou v roce 1988 zahájili Leoš a Jiří. V současné době je odpozorováno asi 800 dvojhvězd, počet dvojic dostupných patnácticentimetrovému dalekohledu je něco kolem dvou a půl tisíc.

Ti z Vás, kteří byli na semináři, určitě ví, že pozorování dvojhvězd bude pokračovat dál. Chceme, tedy Tomášové Rezek a Nejeschleba, udělat kartotéku a hlavně archív dvojhvězd, tak, jak je tomu u ostatních objektů. A nejen to, ale chceme i, aby vhodné dvojhvězdy pozorovali i někteří z Vás, pokud možno všichni. Existuje spousta vhodných dvoj a více hvězd pro malé dalekohledy pro Somet i triedr. Zajisté máte kopii Nortonova atlasu, kde je dvojhvězd vyznačeno spousta (ne všechny však rozlišíte). Proto občas v Trpaslíku najdete seznam těch, které jsou dostatečně široké, pěkně barevné, vícenásobné či historicky zajímavé.

Jak se právě dozvídáte z těchto řádek, od tohoto okamžiku Vás prosím, abyste svá pozorování třídili (a hlavně psali odděleně od ostatních pozorování na zvláštní papír) a posílali, jak je zvykem, na adresu Jiří Dušek, Hvězdárna, 616 00 Brno (nebo J. Dušek, B. Němcové 8, 612 00 Brno).

Prozatím se s Vámi loučí Tomáš Rezek, Tomáš Nejeschleba

OBSAHtiskJiří Dušek


Planetky

Velká část semináře byla věnována "smetí ve sluneční soustavě". Povídalo se o meteorech, kometách a planetkách. A právě k těm posledním se vracíme tímto krátkým příspěvkem. Planetky, kterých je veliké množství, se toulají mezi hvězdami a občas se přiblíží k nějakému zajímavému objektu, či jasné hvězdě, ve vyjímečných případech dojde i ke "kontaktu". Koncem tohoto měsíce se l9. planetka FORTUNA přiblíží k otevřené hvězdokupě NGC 2175 a emisní mlhovině NGC 2174. Přinášíme znovu mapku okolí těchto dvou objektů (z atlasu Bonner Durchmusterung) spolu s reprodukcí fotografie obou objektů.

Na semináři jste se také mohli dozvědět, že polohy planetek uvedené v Hvězdářské ročence 91 jsou špatně spočítány. A tak jsme se rozhodli (dříve než uveřejníme správné hodnoty) vydat hledací mapku na planetku Pallas. Jedná se o výřez z atlasu Uranometria 2000.0.

V brzké době Tomáš Hudeček spolu s Romanem Pifflem zorganizují pozorovací kampaň na ně. Ale o tom raději já mluvit nebudu.

Obrázek Dark Nebula B 86, vpravo otevřená kupa NGC 6520

OBSAHtiskJ. Dušek
E. Neureitrová