Nova byla a ... A už není. Bohužel jsme to zase prosr. ..."

Chyba je totiž v přenosu rychlých informací. Objevila se 24. března, v Maďarsku o ní věděli již 26. a my samozřejmě až 4. dubna. Vezme-li se v úvahu, že pokles jasnosti zpočátku činil 1 mag za den, v okamžiku, kdy Leoš rozesílal zvláštní číslo ASTRA, jste měli smůlu. Daliborovi Hanžlovi se však podařilo novu vyfotografovat - má něco pod dvanáctku. Ale abyste nepřišli zkrátka, můžete se pokusit spatřit novu jinou a dá se říci i slavnější.

T CrB Je jednou z nejznámějších rekurentních nov. Poprvé vzplanula 12. května 1866 a byla v maximu jasnější než alfa CrB. Během osmi dní zmizela z očí, nikoli však z mysli. O osmdesát let později (2. února 1946) bouchla znovu. Tentokráte si ji astronomové všimli až po maximu, když měla 3,2 mag a pak jsme mohli pozorovat téměř shodný pokles jasnosti. A od té doby je slabá. Ale zase ne tolik. Na první stránce uveřejňujeme hledací mapku z Burnham´s Celestial, Handbook. Její jasnost se dnes pohybuje kolem 9. velikosti, takže ji máte šanci spatřit i triedrem. Sever je v mapce směrem nahoru, průměr kolečka je jeden stupeň.

Určitě jste si všimli postupných změn tváře zpravodaje. Různé okamžikové nápady a myšlenky postupně vytlačily pravidelné příspěvky o dvojhvězdách, planetárních mlhovinách, proměnných hvězdách .. A to ještě Pavel Šťastný slíbil psát o otevřených hvězdokupách (těm bude věnován příští Trpaslík), Lucka Bulíčková se chopila organizování kulových hvězdokup ...

Když už jsme u toho větvení Projektu. Tomáš Nejeschleba (který se dnes představuje velmi pěkným článkem), bude "dělat" právě proměnné hvězdy. Mělo by se jednat o jakousi alternativu k pozorování brněnských zákrytových dvojhvězd, které prožívá agónii. Nebude mít žádné vědecké, či pseudovědecké cíle, ale možná z něho něco kápne.

Podařilo se nám spatřit obálku Persea (nového to zpravodaje zákrytářů dvojhvězdářů). No, po pravdě řečeno, nic moc.

Vy, kteří jste si na semináři prohlíželi časopis Deep-sky, jste si určitě všimli jména Brian Skiff. Jedná se o jednoho z nejdůležitějších redaktorů časopisu ASTRONOMY, pozorovatele dvojhvězd a deep-sky objektů. A právě jemu napsal Tomáš Rezek o našem pozorování dvojhvězd. A zde je jeho odpověď.

1 April 1991

Tomáš Rezek
Kupkova 43
63800 Brno
Czechoslovakia

Tomas,
  I was very interested to receive your letter regarding observations of double stars. I have not yet heard about The Amateur Sky Survey, but will be interested to read about it in 'Astronomy' magazine.
  I will be pleased to stay in contact with your group and provide any information about double stars (or deep sky objects) that you need.
  Assuming you have no objection, I have sent a copy of your letter to Robert Argyle, of the Royal Greenwich Observatory in England. He coordinates amateur observations of double stars for the Webb Society, a group of deep sky observer headquartered in England. He perhaps can arrange for you to use a filar micrometer (perhaps on loan-we understand your problems with foreign currency exchange), or provide instructions about making and using a simple grating micrometer. He can provide a professional contact for double star work, n can assist in getting observations published in the Webb Society's Quarterly Journal.
  I look forward to hearing from you again soon.

Sincerely Brian Skiff Lowell Observatory 1400 West Mars Hill Road Flagstaff AZ 86001-4470 USA

P.S.: Do not apologize for your English; it is much better than my Czech!

Starověcí bohové umístili na oblohu několik příšer, nahánějících lidem strach. Na jarní obloze nad jižním obzorem budila hrůzu nesmrtelná Hydra, obluda, kterou podle báje zneškodnil silák Héraklés. Dnes v atomovém věku se už Hydry nebojíme, vždyť ji ani pro světelné znečištění téměř nemůžeme vidět. Chce-li tedy i Apač přemoci Hydru, nemusí na ni svrhávat skály po vzoru řeckého hrdiny. Stačí mu najít si místo s temnou oblohou, což bývá velmi těžké, vzít si dalekohled, atlas, nočník a prozkoumat ji od hlavy až po ocas. Pozná, že v útrobách nestvůry se skrývá množství krásných objektů a od té chvíle bude k tomuto nejdelšímu a nejrozsáhlejšímu souhvězdí oblohy vzhlížet s úctou a láskou, tak jako k těm ostatním. Tentokrát ale nebude řeč o galaxiích v Hydře, jak by se dalo očekávat po "galaktickém" semináři, nýbrž, jak napovídají obrázky o dvou zajímavých proměnných hvězdách.

Necelé 3 stupně východně od gamma Hya se nalézá červená hvězdička s nepoetickým označením R Hya a s bohatou historií pozorování. Světelná křivka prozrazuje, že se jedná o miridu, která v maximu dosahuje 4. velikosti a v minimu klesá i pod desátou.

První záznamy o pozorování pochází z roku 1662 od Hevelia, který výše zmíněnou hvězdu zařadil do svého katalogu a přiřadil ji hvězdnou velikost 6 magnitud. V dubnu 1670 ji pozoroval italský astronom a matematik Geminiano Montanari, slavný to objevitel proměnnosti Algola, jako hvězdu 4. velikosti a vyznačil si ji do svého exempláře Bayerova atlasu (1603). Zda ji pozoroval i později, není známo, říká se však, že jeho ztracené dílo obsahovalo seznam asi sta (!) proměnných hvězd. Nicméně právě jeho poznámka v Bayerově atlase zaujala Maraldiho, dalšího Itala, který se v roce 1702 pokusil hvězdu vyhledat, leč neuspěl. Podařilo se mu to až v roce 1704 a systematicky ji pozoroval až do roku 1712. Jemu také patří prvenství objevu proměnnosti, a tak se R Hya stala čtvrtou periodicky proměnnou hvězdou, po Miře, Algolu a Chi Cygni, známou lidstvu.

Tím však příběh nekončí. Periodu světelných změn poprvé správně určil Pigott v roce 1784, kdy se rovnala 467 dnům. Důkladnou analýzou všech dat, počínaje Heveliovým pozorováním Lundendorff a Muller zjistili, že do roku 1708 měla místo uvedené periody periodu od 486 do 507 dnů. Ta se pak začala rychle zkracovat, až roku 1914 dosáhla hodnoty 402 dnů. V některé literatuře se píše pouze o zkracování periody (tento pro miridy neobvyklý jev se pozoruje ještě u R Aql a R Cen), v jiné zase, že od roku 1914 začala perioda vzrůstat a pak se opět zmenšovat .... V GCVS (General Catalogue of Variable Stars) 1987 je uvedena hodnota odpovídající současnosti - 389 dnů. Čím jsou způsobeny tyto změny? Zatímco příčiny změn jasnosti lze hledat ve změnách průhlednosti atmosféry hvězdy, za změny periody patrně odpovídá její vnitřní struktura.

Tomu, kdo se bude pokoušet R Hya odhadovat, teď je někde okolo minima, možná pomůže mapka jejího hvězdného okolí. Hvězdné velikosti srovnávacích hvězd jsou v decimagnitudách. Ale pozor, mapka není ověřená.

Na mapkách je zakreslena i jiná proměnná hvězda, SS Hya. Jedná se o zákrytovou proměnnou hvězdu typu Algol, jejíž hvězdná velikost jednou za 14,5 dní poklesne z 10,1 na 10,5 mag. Sekundární minimum patrně ani nemá. Dokážete si zhruba představit, jak by mohl pro pozorovatele ze Země vypadat model takové soustavy? Případnými odhady samozřejmě nepohrdneme.

Popis metody najdete v Radách, ty jsou sice rozebrány, ale Jeník Hollan má už připravený text, týkající se pouze metody pozorování a zpracování proměnných hvězd. Připomínám několik nejdůležitějších bodů: hvězdná velikost proměnné se odhaduje volnou Argelanerovou metodou: používá se co nejvíce srovnávaček, je dobré zaznamenávat poziční úhel srovnávací hvězdy vůči proměnné, stálo by za to vyzkoušet vliv rozostření, nesmí se zapomínat na adaptaci oka. Náměty na pozorování jsou uveřejňovány nejen v BT.

Samozřejmě, že nechceme sbírat data pro nějaké vědecké účely. Jedná se jen o to, abychom ke každé proměnce, o které bude zmínka v průvodci, mohli přiřadit světelnou křivku, sestrojenou výhradně z našich pozorování. Dobrým příkladem je už zmiňovaná V 42 v M 5. Takže zkuste pozorovat a svá pozorování (kompletní výpisy z nočníků) zasílejte na zvláštních listech na adresu Trpaslíka. Své výsledky můžete poskytnout i organizacím, které se zabývají pouze pozorováním proměnných hvězd a zalíbí-li se vám to, můžete se začít proměnkám (třeba zákrytovým) věnovat ve větší míře. Ale nezapomínejte na deep-sky objekty!!!

Na prošlém semináři a občas i v minulých číslech BT jsme se zmiňovali, že máme jisté problémy s financováním Projektu. Leoš Ondra sice říká, že vydělává dost peněz, ale já si myslím, že bychom jeho plat mohli utratit za něco jiného - nemám na mysli nejen knihy, ale například různé další pomůcky k pozorování (filtry, okuláry ...). Přemýšleli jsme tedy, kde sehnat prachy.

Když se podíváme na zahraniční společnosti a organizace, je hned jasné, kde je berou oni. Jedinou podmínkou členství např. AAVSO, ALPO ... je zaplacení jakéhosi členského příspěvku, přičemž je stanovena jeho minimální hodnota (Ten kdo dá víc, je považován za sponzora). Nikoho však nezajímá, jestli pozoruje. Prostě člověk si členství může koupit.

Tento model nám jaksi nevyhovuje. Vyvinuli jsme se nezávisle na okolním světě a tak se od obdobných organizací lišíme. Náš zpravodaj není za peníze, ale za pozorování. A to se jeví jako ohromný stimul. V APO mohou být jen skuteční pozorovatelé, ne milovníci astronomie, ale ti, kteří jdou pozorovat za třeskutého mrazu, vydrží to celou noc a pak jdou do práce či školy. Za to všechno dostanou jednou za čtrnáct dní zpravodaj nevalné úrovně - továrnu na dezinformace. Nebylo by tedy zřejmě dobré, kdyby Trpaslík ztratil svou jedinečnost a někdo si ho mohl koupit.

Dobrá, Trpaslík bude jen pro ty, kdo pozorují a navíc i platí (5 Kčs za kus), řekli jsme si. Jenže ... Jenže když se podíváme na věkový průměr pozorovatelů, kolem 17 let, je zřejmé, že by si ho mohl málokdo dovolit (a to jste si už určitě předplatili ASTRO a KOZMOS)...

A pak přišel Jeník Hollan se zajímavou myšlenkou. Zřiďte si konto, na které vám mohou, když budou chtít, nejen pozorovatelé, ale i příznivci a fandové Projektu zaslat nějaký obnos. Tím podpoří Trpaslíka, umožní nákup literatury, filtrů nebo vysněného pozičního mikrometru. Nikoho to nebude zavazovat, jen se objeví vaše jméno mezi sponzory Projektu (bez udání částky na první straně Trpaslíka). Ten bude i nadále jen za pozorování.

Co vy na to?

PS: Úplně bych zapoměl na to nejdůležitější - peníze můžete poslat složenkou typu A. Číslo účtu u SBČS je 2111629-628, variabilní symbol 1081280.

- Když budete mít zájem zašlete disketu 5 1/4 360K a my vám zhotovíme kopii kartotéky. Obsahuje následující informace: objekt, pozorovatel, datum pozorovací noci, typ záznamu, jiné označení objektu, poznámku. K dnešnímu dni je v ní zaneseno 5341 pozorování k 981 objektům.

- Díky počítači si můžeme během několika desítek sekund zjistit zajímavé věci, například kolik toho každý z vás napozoroval. Takže pro zajímavost uvádíme náš žebříček ATP (v závorkách jsou uvedeny počty pozorování deep-sky objektů, bez dvojhvězd, proměnných hvězd, atd.)

Jiří Dušek 598
Leoš Ondra 494
Petr Hlous 296
Petr Štěpán 183
Denisa Dvořáková 178
Tomáš Marek 155
Lucie Bulíčková 116
Jiří Roškot 86
Peter Begeni 75
Tomáš Nejeschleba 70
Pavel Šťastný 63
Svetozár Štefeček 51
Ján Mušinský 39
Zdeno Grajcar 32
Milan Antoš 23
Tomáš Nedvěd 20
Martin Šimon 16
Josef Pirkl 15
Radek Ošlejšek 12
Martin Vilášek 5
Radek Mašata 5
Michal Pavlas 3
Petr Koukola 1
Michal Schořík 503
Palo Jablonický 328
Martin Konečný 224
Jan Horký 181
Kamil Hornoch 160
Marcela Macková 134
Viktor Jelínek 101
Daniela Korčáková 78
Tomáš Rezek 72
Hynek Falta 70
Tomáš Hudeček 57
Petr Pravec 40
Pavel Gabzdyl 37
Mirek Řezníček 29
Palo Rapavý 23
Tomáš Minx 18
Světlana Hrbáčová 15
Jiří Krtička 13
Otto Janoušek 5
Zbyněk Češka 5
Jozef Ažaltovič 4
Karel Honsa 1

Takže tohle je aktuální stav. Ovšem ty čísla berte jen jako orientační.

- Naše počítačová kartotéka umožní i objektivnější zasílání Trpaslíka. Od této chvíle ho dostanou jen ti, kteří zaslali pozorování vždy z uplynulých čtyř měsíců (pro toto číslo jsou to měsíce prosinec 90, leden, únor, březen 91). Že nevíte zda mezi ně patříte? Snadná pomoc - podívejte se na hlavičku Trpaslíka - jestli je na ní červený puntík, rychle něco pošlete!