Číslo 55.1992Květen

OBSAH:
Hromádka proměnných hvězd
Odhad jasnosti M78 a Eskymáka
Deep-sky observing in Finland
Výsledky pozorování planetární mlhoviny M 27
Nejkomornější seminář APO
Pozorujte úhlové změny M 101 a 33
Nova 1992 Cyg (Cygni)
Roztoky IV. - Relax and gastronomy
Podvojné hybridnosti
Messierovský maraton - nic těžkého aneb první československý rekord v této disciplíně

Motto: Lidé se tlačí k světlu ne proto, aby lépe viděli, ale aby mohli více zazářit.

Hromádka proměnných hvězd

Na svatého Jiří vylézají z děr hadi a hlavně štíři, takže už vám nic nebrání v tom, abyste si znovu a trochu jinak prohlédli kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121). Je to docela bezpečné, jedovaté štírovo žahadlo je schované pod obzorem, takže nemůžete skončit jako Orion, a může to být docela zajímavé, zvlášť máte-li náklonnost k proměnným hvězdám.

Oblíbená čtyřka je nejbližší kulovou hvězdokupou, a dokonce i sám Charles Messier ji, jako jediný objekt tohoto druhu, popsal coby kupu malých hvězd, nikoli mlhovinu. Kromě toho jsou dvě ze tří nejjasnějších hvězd kupy hvězdami proměnnými, V4 a V13. V dalekohledu je uvidíte docela snadno, placatí se totiž někde mezi 10. a 11. velikostí a v HR-diagramu (viz obrázek) je najdete vpravo nahoře, na vrcholu asymptotické větve obrů. Což znamená, že jsou pořádně červené (barevné indexy 1.6 až 1.7 mag), z hlediska evolučního pak stojí za zmínku, že právě z této oblasti diagramu se zřejmě rekrutují předchůdci planetárních mlhovin (jako je třeba Pease 1 v M 15).

Obě tyto proměnné patří mezi nepravidelné či polopravidelné, takže jejich chování nebude asi příliš dramatické. Nicméně jsem do mapky vyznačil i sadu srovnávacích hvězd (hvězdné velikosti jsou vizuální). Většinou jde taky o členy kupy a tedy o hvězdy hodně červené. Výjimkou jsou srovnávačky 10.41 mag (B-V 0.87 mag) a 11.47 (B-V 0.80), které členský průkaz nevlastní.

Konečně pro fajnšmekry jsou v mapce i další proměnné - V5, 10, 11, 26 a 30. Ty mají něco kolem 13. velikosti, takže při nevelké výšce kupy nad obzorem bude zázrakem už to, když je uvidíte. Stálo by to však za to - jsou to totiž zástupci pravých a nefalšovaných "cluster variables" Salomona I. Baileyho, tedy proměnné typu RR Lyrae na horizontální větvi. Mezera, která horizontální větev v HR-diagramu dělí na dvě půlky, vzniká právě tím, že RR-lyrky v něm nejsou vyznačené. Vím, že třináctka není nic moc, ale věřte, že v M 4 jsou tyto proměnné přesto nejsnadněji dostupné.

Více než 90 procent proměnných hvězd v kulových hvězdokupách patří právě k tomuto typu. Kromě toho slouží jako "standardní svíčky" k určování vzdáleností. To, jak daleko je od nás štírova M 4, si můžete spočítat sami. Potřebná data jsou tady: absolutní hvězdná vizuální velikost (Mv) je +0.70+/-0.15 mag, pozorovaná velikost v kupě 13.45 mag, a prach zeslabuje hvězdy v M 4 o 1.28+/-0.13 mag. Tyto hodnoty, stejně jako uvedený HR-diagram, identifikace proměnných a sada srovnávaček jsou převzaty z nedávné práce K. M. Cudwortha a R. Reese (Astron.J. 99, 1491, 1991). Za její reprint děkuji prvnímu z autorů.

OBSAH tisk -gl-


Odhad jasnosti M78 a Eskymáka

V noci 24. na 25. února 1992 zkoumal Petr Fabian jasnost difúzní mlhoviny M 78 Hollanovou metodou. Po zpracování (pro nedostatečnou znalost hvězdných velikostí všech použitých srovnávacích hvězd jen předběžném) jsem stanovil její hvězdnou velikost na 8.5+/-0.2 mag v oblasti s průměrem 8.2. Tento odhad je téměř shodný s mým pozorováním (8.3 mag).

A já jsem provedl (15./16. ledna 1991) odhad hvězdné velikosti Eskymáka (Bobrovnikoffovou metodou) Sometem binarem. Získal jsem hodnotu 7.9 mag (NGC katalog uvádí 10 mag, katalog AC 8.3 mag a RCGPN 9.1 mag).

OBSAH tisk Jirka Dušek


Deep-sky observing in Finland

For start

Traditions of DS - Observing in Finland are not very old. Actually systematical drawing started in 1987. Ever since amount of members has been rising. Before that magic year most of members were photographers or just sky - gazers. I probably don't have to mention, that almost no sketches were made.

Nowadays there is some 15 really active members, who are sending continuously observations to Petteri Rajanen, who is editor of "Milky Way Column" in Ursa Minor bulletin. Section leader is Risto Heikkila. I myself have been taking care of our contacts abroad. Majority of observers are younger than 18. Also many of them live near Tampere. This causes problems with observing conditions, because they have to observe from urban areas. This reduces quality of observations.

Why the sections exists?

The goal of section is to find out, what are the limiting apertures each object could be seen with. Of course people are different, and no major rule exists. But we can give a little guidance. Also section is coming out. Circle diameter will be 10 - centimeter. We also make a little amount of black cards. Sketches look very nice white-onblack.

Finnish Deep Sky - section is working under command of Helsingfors's Ursa. It's kind of rooforganization in Finland. All funds we need, comes from Ursa. So we don't collect any payments from members. There's also some advantage in belonging to section. Members get Ursa Minor for free. Our column has lately filled some eight pages of Ursa Minor. It makes "Milky Way" as the largest column in whole magazine. Also DS - section is one of the bittest among all sections.

Problems

Problems with observing here are, for example, that our members usually have only little scopes. The biggest in use is normally 8-inch. Again observers don't have more than maybe two oculars, and with two exceptions, no filters. On the other hand, it's only positive to begin with a small scope. It increases observers skills very much. Objects observed in Finland vary a lot. We observe Messier - objects as well as Vdb or Cr objects. After all quality is very good, as sketches with this article prove.

Except Ursa Minor, we also keep meetings usually twice a year. First kind of meeting is "the Stardays". It's held in various places during winter. Because it's more ment for public, it doesn't serve well needs of an observer. Another meeting is Cygnus in autumn. It's only for active observers. Of course both of these meetings are for all kind of observers, but there are separate DS - meetings during them. It's always nice to see all pals after long absence and compare the observations made in winter.

Finland is a small and little populated country. Despite it we have an active group of skilled observers. Enthuasism for observing is rising, so I think we can safely look to the future. i believe that co-operation between countries is increasing. Let's take this exchange of articles as a little prelude, pointing the direction where to go. Now when we all know more about the others, it'll be much more easier to go on.

OBSAH tisk Riku Henriksson


Výsledky pozorování planetární mlhoviny M 27

Níže uvedená tabulka shrnuje vaše výsledky z loňské kampaně, kdy jsme shromažďovali vizuální pozorování M 27 provedená Hollanovou metodou. Z pozorování jsem (pokud to šlo) stanovil hvězdnou velikost mlhoviny při rozostření 2´ , 5´, 10´ a 15´ . Z tabulky je vidět, že:

- úhlové rozměry M 27 jsou díky přesnému ohraničení dobře známy - katalog k Atlasu Coeli uvádí 8´x 4´. Proto by mělo být rozostření větší jak 8´ dostatečné ke stanovení celkové jasnosti. Z uvedených hodnot vyplývá, že tomu tak skutečně je.

- M 27 má hvězdnou velikost (obor V) 7.4+/-0.2 mag. Tato hodnota je poměrně v souladu s hodnotami udávanými v katalozích (to určitě díky známosti tohoto objektu). Katalog k AC udává 7.6 mag, NGC katalog 8.1 mag, Catalogue of Galactic Planetary Nebulae 7.4 mag, Observing Handbook and Catalogue of Deep-Sky Objects 7.3 mag.

Zajímavé výsledky (po zpracování Jeníkem Hollanem) by měly dát i jednotlivé odhady. Ale o tom někdy později.

Všem zúčastněným pozorovatelům děkuji a těším se na další spolupráci.

   
2
5
10
15
Janoušek
b7x50
6.7.91
8.7.91
8.8.91
13.8.91
1.9.91
3.9.91
8.6+/-0.2
8.3+/-0.15
2
8.2+/-0.1
8.1+/-0.1
2
8.3+/-0.2
8.1+/-0.1
8.0+/-0.1
8.0+/-0.1
7.4+/-0.11,4
7.7+/-0.1
7.8+/-0.24
7.9+/-0.14
7.4+/-0.14
7.5+/-0.14
7.1+/-0.14
 
Hlous
bx50
5.8.91
7.8.91
8.0+/-0.3
8.1+/-0.1
7.7+/-0.2
7.8+/-0.2
7.1+/-0.24
7.6+/-0.2
7.4+/-0.2
Mušinský
b7x50
db
Sb
3
3
3
2
7.9+/-0.2
7.3+/-0.2
2
7.2+/-0.156
7.2+/-0.16
Sebestyén
Sm
8.9.91
     
7.53,6
Stojanov
b15x50
10.8.91
     
7.55
Dušek
Sb
b7x50
 12.6.91
30.6.91
7.7.91
8.7.91
9.0+/-0.3
8.9+/-0.2
2
2
7.3+/-0.34
7.9+/-0.24
7.6+/-0.1
7.8+/-0.1
7.4+/-0.1
7.5+/-0.1
 7.2+/-0.1
7.3+/-0.1

Vysvětlivky: 2 - neurčitelné, 3 - údaj neuveden,4 - maximální rozostření, 5 - nepoužita Hollanova metoda, 6 - maximální možné rozostření bez uvedení jeho velikosti

OBSAH tisk Jiří Dušek


Nejkomornější seminář APO

Bylo vás opravdu hodně, kteří jste se nezúčastnili posledního setkání aktivních pozorovatelů Amatérské prohlídky, jež se konalo 24. až 26. dubna 1992. Hodně vás však poslalo přihlášku, kde jste psali, že přijedete. Nakonec to dopadlo tak, že se dostavili pouze dva lidé, kteří se předem přihlásili, a sice Vojta Šimon z Hranic a já, Rezoun z Brna (já jsem ovšem přihlášku neposílal, já ji donesl na hvězdárnu a dal Jirkovi do šuplíku). Ale ne, nebojte se, neinseminovali jsme ve třech či ve čtyřech, ovšem přelidněno také nebylo. Všehovšudy 22 fyzických osob - Horký, Dušek, Marek, Ivanov, Kolařík, Korčáková, Rezek, Sebestyén, Ondra, Konečný D., Dobrovský, Daňo, Remeňová, Dodok, Bulíčková, Šimon, Nejescheba, Hudeček, Trutnovský, a částem zasedání byli přítomni i pracovníci brněnské hvězdárny Vykoupilová, Hollan a Šilhán. Typicky komorní obsazení, které vyzařovalo pohodou. Až jsme se skoro divili, třeba kávy a čaje stačilo navařit po konvici a bylo dost pro všechny (tímto se sluší poděkovat "nápojovým sponzorům" a "samovarovým kuchařům"). Inu, méně je někdy více.

Zahájení patřilo našemu ideologickému a stárnoucímu vůdci panu Leoši Ondrovi, který přednesl chaotické, ale mimořádně zajímavé a mimořádně neastronomické povídání, nazvané Sem, tam a zase zpátky (ani erotika, ani plastická trhavina; název musel být hotov v době, kdy ještě nebylo známo téma přednášky). Mr. Ondra se s láskou rozhovořil o problémech jaderné fyziky a nezachovávajících se zákonech zachování, o perpetum mobile a o problémech objevování Afriky a dalších exoticky neznámých světadílů, a představil své nové projekty i s jejich novými prioritami. Kdo absentoval, o hodně přišel, třeba i proto, že na Leoše navazoval docent Jan Novotný z brněnské katedry fyziky (např. teoretická mechanika ve druhém ročníku; snad právě proto bylo budoucím studentům fyziky doporučeno, aby se pěkně usmívali), který si připravil ne zcela laickou přednášku o nových objevech v kosmologii, přičemž čerpal ze svého posledního studijního pobytu ve Švýcarsku. A promítl ještě diapozitivy, jednak ze Švýcar, jednak ze své dřívější cesty na Kavkaz (Elbrus a okolí), které se mj. účastnil i náš Jeník Hollan... Po obědové přestávce povídali o své práci Tomášové Marek a Hudeček a Vojta Šimon - 104 Her, JAKUDO, planetky, planety ....

V podvečer měli účastníci silně interního sezení APO možnost zhlédnout nový program ve velkém planetáriu, nazvaný Jarní okno do vesmíru, autorů Neureiterové a Mikuláška. Přijetí předem neovlivněnými lidmi bylo snad až nepříjemně zamítavé.

Večer, když se všichni dostatečně vzpamatovali, jsme strávili pozorováním nebes, poslechem hudby v malém planetáriu, videoprojekcemi a poté, co se zúčastnila i oblačnost, spánkem.

Nedělní ráno patřilo probouzení se, vstávání, téměř soukromým diskusím, individuálním akcím a zdárnému a příjemného odjezdu domů. Ti, kdo chyběli, se možná dostaví "někdy příště", kdy, to je zatím tajemstvím, na které nikdo, ale opravdu nikdo nezná odpověď. My chlapci a dívky, co spolu chodíme, jsme si krásně popovídali ...

OBSAH tisk Tomáš Rezek


Pozorujte úhlové změny M 101 a 33

Protože jsou oba jmenované objekty opět viditelné připomínáme vám, abyste je opět pozorovali. (Minulý rok se M 33 zabýval pouze Jirka Dušek a Lucka Bulíčková.) Úhlové rozměry obou galaxií srovnávejte s blízkými hvězdami a přitom určujte i mhv centrálním viděním. U M 101 použijte k srovnání v přiložené mapce vyznačené dvojice hvězd A-B. Své odhady si zatím nechávejte doma a čekejte na další pokyny. Již teď ale mohu prozradit, že nejlepšího pozorovatele odměna nemine.

OBSAH tisk -kd-


Nova 1992 Cyg (Cygni)

Světelná křivka Novy Cygni 92 byla sestavena na základě pozorování Lucky Bulíčkové (B), Zdeno Grajcara (G), Davida Fariniče (F), Petra Begenio (E), Petra Fabiana (Z), Otty Janouška (J), Honzy Kyselého (Y), Jirky Krtičky (R), Martina Lehkého (X), Honzy Kujala (U), Honzy Veselého (S), Tomáše Marka (O), Kamila Hornocha (H) a Oldy Řeháčka (C). Plnými kolečky jsou vyznačeny vizuální odhady především zahraničních pozorovatelů publikované v cirkulářích IAU. Měření brněnského fotometru provedené Daliborem Hanžlem, Filipem Hrochem a Evou Neureiterovou jsem do grafu pro přehlednost neuvedl - můžete si je však do něj vyznačit sami. Zároveň si všimněte nápadného zjasnění (asi o 0.3 mag) kolem 28. února.

24.176 II. 4.58 mag; 25.142 4.81; 26.173 4.99; 27.161 4.82; 28.164 4.85; 29.153 5.11 1.142 III. 5.45; 2.148 5.81; 3.143 5.78; 4.141 5.78; 5.117 5.88; 8.138 5.96; 9.155 6.20; 10.132 6.39; 11.132 6.42; 17 110 6.55; 19.141 6.86; 29.132 7.12; 30.188 7.23; 31.189 7.18; 2.064 IV. 7.41; 3.081 7.47; 7.081 7.43; 8.082 7.44; 10.100 7.58; 11.075 7.60; 15.083 7.83; 18.074 8.05; 20.078 8.09; 21.079 8.18

Nova má nyní kolem 9. velikosti a bude viditelná menšími přístroji ještě další dva až tři měsíce. Proto uveřejňujeme na další stránce mapku společnosti AAVSO, na které máte k dispozici srovnávací hvězdy do 13. velikosti (jih nahoře, západ vlevo, mapka má velikost 40´ x 40´ ). Odhady i nadále posílejte na adresu BT.

A co se stalo s vašimi starými odhady? Touto dobou jsou na cestě k našim maďarským kolegům.

OBSAH tisk  


Roztoky IV. - Relax and gastronomy

..... opäť sa stávajú Roztoky stredom vesmíru. Na túto akciu sa sliezajú, ako je už zvykom, tie najväčšie obludy z blízkeho (Bardejov, Prešov) i vzdialenejšieho vesmíru (Levice, Brno).

Prekvapením však bol roztocký nováčik - magister čiernej mágie - Zduřďa, ktorý doslova umeleckým spôsobom pripravoval bylinné vývary pomocou starých prísne tajných receptov.

Nemôžem nespomenúť ďalšieho nováčika - Davida K. ktorý sa stal víťazom našej najvyššej súťaže o najnepožívatelnejší splašok zo surovín a polotovarov dostupných v našej vesmírnej kuchyni. Jeho súťažný príspevok nazvaný "ryža do stratena" dokonale pripálená o hrniec bol doslova supernovou vo svetovej gastronomii.

Áno, kuchyňa, tá bola pre nás všetko. Počas tohto týždňa sa celý vesmír krútil okolo zapatlaných hrncov, kontaminovaných tanierov a našim chrupom deformovaného príboru.

Veď aj všetky demonštračné fotografie nás zachytávajú pri príprave alebo požívaní našich splaškov. Výnimkou je séria fotografií, ktorá zachytáva výrobu a následné vypustenie našej velkolepej gumenej meteorologickej družice IRIS.

Samozrejme musím spomenúť aj ďalšiu stránku našej E. a to RELAX. Ten prebiehal individuálne, ale aj kolektívne v okolitých lesoch, hradoch, jaskyniach, ďalej v miestnom hostinci a nakoniec na izbe nášho nevedúceho Duška.

Ďalšou oblúbenou zábavou bol IQ test. Ja som tento test nemusel absolvovať, pretože viem, že moje brilantné intelektuálne schopnosti sú už dávno v medicíne zaradené pod pojmom idiot.

PS: Samozrejme, že sa nedopatrením stalo, že sa vyjasnilo, ale o týchto situáciach už pojednávajú iné články.

Obr. David K. po převzetí první ceny z gastronomické soutěže.

OBSAH tisk Peter Sebestyén


Podvojné hybridnosti

Každá věc, na kterou si jen dokáži vzpomenout, svědčí o tom, že jaro je už dávno mezi námi. Obloha již večer odhaluje letní konstelace, Jupiter, na kterého jsme v roli demonstrátorů vždy čekali, bude při dnešním půlnočním rozjezdu na západním obzoru... Ze všech travnatých ploch, které jen v Brně najdete, se staly pampeliškové ráje ... Babičky kupují cukr, děti sbírají kvítky a společně pak vyrábějí pampeliškový med ... A my zoufalci, kteří jsme na život úplně sami, chodíme kolem zahrádek a spousty květin a trháme je svým tajným i méně tajným láskám; to proto, abychom byli vždy znovu a znovu odmítnuti ... A abychom se pak znovu a znovu chytali plovoucích stébélek a svou lásku vyjadřovali alespoň písmem ... Poezie již ztrácí své kouzlo, poezie již ztrácí svůj účel, chytám se tedy měnlivých podvojných hvězd na jarně-letním nebi ...

Pohled na kalendář vylučuje okoukanou proměnnou dvojhvězdu Theta Orionis, proslulý to zdroj světla mlhoviny v Orionu ... Na půlnoční obloze již téměř vrcholí jedno pěkné souhvězdí, jehož vedoucí [hvězda] následuje Síria a předchází Vegu (William a John Herschelovi)1, souhvězdí Pastýře s Arkturem, a my si vybereme tříčlenný systém 44i Boo2. Ačkoli je páté velikosti, první atlas, pomocí kterého jej spolehlivě naleznete, je zároveň Bečvářův atlas všech atlasů. Je to pěkná vizuální dvojhvězda s velmi, velmi protaženou zdánlivou dráhou; jak jinak, když rovinu oběhu méně hmotné složky sledujeme pod úhlem extrémních 85°. Ano, jen pět stupňů by stačilo, abychom měli novou zákrytovou proměnnou, vlastně dvojzákrytovou proměnnou, jak uvidíme dále.

Prvenství objevu patří Williamu Herschelovi, který ji poprvé pozoroval l7. srpna 1781 a popsal ji jako miniaturní kopii Alfy Geminorum (Castora)3. Historie však pospíchá dál, Wilhelm Struve pořizuje roku 1819 první známé mikrometrické měření, zatím ještě se skoro vteřinovou chybou... a barvy složek popisuje jako nažloutlou a modravou, což je dobře korelující s Ondrou, Secchim, Smythem, a liší se od Sestiniho, který viděl obě slžky oranžové, a od W. Herschela, který viděl zase bílou a žlutou. Nádherně protáhlá zdánlivá dráha této dvojhvězdy je na obrázku, takže zde jen několik doplňujících údajů: perioda oběhu je 225 let, velká poloosa je 3.7 úhlové vteřiny (na obrázku je přerušovaně hlavní osa skutečné dráhy a periastr P a apastr A), maximální možná vzdálenost mezi složkami je skoro 5 úhl. vteřin, nastává ale až v roce 2135, takže pro nás připadá v úvahu maximální oddálení v roce 2020 (asi 2.5 vteřiny) a maximální přiblížení v roce 2055, kdy se systém sevře na pouhou čtvrtinu úhlové vteřiny.

Ale teď již ke zmíněné proměnnosti, první podezření na proměnnost slabší složky měli W. F. Struve a F. W. A. Argelander, v kterém roce, se mi však nepodařilo zjistit. Dnes víme hodně. složka B je zákrytová proměnná typu W Uma4,5 , proto tedy ten trojhvězdný systém. Amplituda jejích světelných změn je 0.6 mag, to však jen tehdy, pozorujeme-li systém rozložený (což je mnohdy téměř nemožné); jinak je amplituda celé soustavy pouhých 15 setin a o pozorovatelnosti takových změn lze (úspěšně) pochybovat ...

V poslední době je z proměnnosti podezírána i hlavní složka A, která má být proměnnou pulsující, s amplitudou asi 0.09 mag6. Je to tedy systém nadmíru zajímavý, kdyby byla inklinace 90 stupňů, byla by to vlastně proměnná, ve které by se projevovaly tři efekty ... Hrůza, simulace takové křivky by byla určitě zajímavá a náročná i pro PC AT ...

Lze však nějakým způsobem získat světelnou křivku této hvězdy, tedy přesněji její složky B ? Lze, a docela jednoduše7. Pokud si pořídíte difrakční mikrometr na měření dvojhvězd8, pak, pokud použijete dostatečně velké zvětšení, získáte řadu difrakčních maxim, která můžete velmi dobře použít místo srovnávacích hvězd. Tento na první pohled šílený způsob opravdu funguje; není zde totiž jiná možnost - při používaném zvětšení nemáte v poli ani jednu hvězdu, a přejíždět dalekohledem asi opravdu nelze, a i kdyby, asi by nebyl čas, hvězda je to dosti rychlá. Který z majitelů větších přístrojů si troufne?

Pokud se vám zdá, že jedna taková dvojhvězda je málo, vězte, že dvě hodiny prohledávání katalogů přinesly opravdu málo ovoce. Našel jsem ještě dvě podobné dvojice. Jsou mírně jednodušší, ale jejich hlavní vada je jinde: amplitudu mají tak malou, že se patrně nedají pozorovat. Přesto stojí za pár řádků; já jsem se na nich dozvěděl hodně nového.

První z nich leží také v souhvězdí Boota, pouhé dva stupně na jihovýchod od Malého Castora, a jmenuje se BX Bootis9. Je to velice široká dvojice s rozdílem asi dvou magnitud, a jasnější složka je proměnnou typu Alfa2 CVn, bohužel s amplitudou jen 0.08 mag. Mne zaujal typ těchto proměnných hvězd; jedná se o hvězdy třídy B8 až A7 se silným magnetickým polem a s čárami křemíku, chromu a stroncia, které mění jasnost díky své rotaci, a to s periodou, která je pro rotaci, pro změny magnetického pole i pro světelné změny stejná.

Zkrátka, trocha astrofyziky, která mne zaujala i u dalšího páru, kterým je 66 Cygni10. Jedna ze slabších složek je nepravidelnou proměnnou hvězdou typu Gama Cassiopeae. To jsou hvězdy spektrální třídy B3 až B5 s prstencem hmoty v rovníkové oblasti; nepravidelné změny jasnosti jsou způsobeny tvorbou a změnami tohoto disku.

Pokud vás poslední dvě hvězdy nudily, pak se nezlobte, ale z mého pohledu to bylo opravdu zajímavé; ve fyzikálních proměnných hvězdách se totiž nevyznám.

Poznámky:

  1. - R.T.W.Webb: Celestial Objects For Common Telescopes, Vol. II, 5th edition; Longmans, London, New York, 1894.
  2. - 15h O3.8m, + 47° 39' , suma 1909, ADS 9494, dnes 1.7 až 1.8 úhlové vteřiny. (Sky Catalogue 2000.0)
  3. - Ať se vám to zdá jakkoli divné, Herschelovo přirovnání perfektně odpovídá skutečnosti ... Když jsem si v literatuře vyhledával všemožná data, jako zdroje jsem použil i pozorovací deník Leoše Ondry, a po přečtení jeho dvou popisů 44 Boo jsem si řekl: "To bude jako malý Castor ... " Herschelův popis jsem tehdy ještě neznal !!! (Proto navrhuji přezdívat 44 Bootis Malý Castor.)
  4. - Pro neproměnnáře: hvězda je tvořena eliptickými složkami v dotyku, z tvaru světelné křivky nelze definovat začátky a konce zatmění, hloubka primárního a sekundárního minima je stejná nebo se jen málo liší; perioda většinou méně než jeden den, amplitud menší než 0.8 mag; složky jsou spektra F6 nebo pozdnější; světelná křivka není nepodobná sinusoidě.
  5. - Hvězdy tvořící zákrytový systém jsou obě stejného spektra jako Slunce, amplituda změn 0.6 mag, T=2439852.4903+Ex0.2678159. (Podle OKPZ, Kukarin a kol., Moskva).
  6. - L. Bennendijk, The Astronomical Journal 60, p. 355, 1955.
  7. - viz B. A. N. 196., 241-242
  8. - Podrobný návod je ve Webb Society Handbook, vol. I, který je majetkem projektu APO. V podstatě se však jedná jen o hrubou mřížku, kterou vkládáme před objektiv.
  9. - 15h 00.6m, + 47° 17' , Osuma 291, ADS 9477, 6.4 - 8.9 mag, 156 stupňů, 35.6 úhlových vteřin (Sky Catalogue 2000.0)
  10. - 21h 17.9m, + 34° 54' , Osuma 433, ADS 14831, 4.4 - 10.0 - 10.0 mag, vzdálenosti mezi složkami asi 15 až 20 úhl. vteřin. (Sky Catalogue 2000.0)

OBSAH tisk Tomáš Rezek


Messierovský maraton - nic těžkého aneb první československý rekord v této disciplíně

Když jsem koncem ledna psal pro druhé číslo Kozmosu do Noční oblohy o M. - maratónu, použil jsem k tomu kromě několika textů týkajících se katalogu i články z časopisu Sky and Telescope. Z nich jsem si vytvořil dojem, že prohlédnout si alespoň osmdesát objektů katalogu během jediné noci není vůbec nic snadného. Když si představíte, že máte čistého času asi devět pozorovacích hodin (počítám i soumrak) z toho dvě obětujete na přestávky a podělíte 7x60 minut stoosmi zjistíte, že na nalezení a zapsání každého objektu máte něco kolem dvou a půl minuty. A to věru není mnoho.

Proto mě lákalo Messierův maratón proběhnout. A to se mi částečně podařilo v noci z 28. na 29. března v Roztokách. Spolu s Janem Mušinským vyzbrojeni Sometem binarem 25x100, triedrem 7x50 a Atlasem Coeli jsme kolem 19:30 UT nalezli první objekt - asi pět stupňů nad obzorem se vznášející M 31 (M 74 a 77 jsme už prošvihli). Pak následovala 33, 34, 76 .... Asi za dvě hodiny se zatáhlo a my se se čtyřiceti úlovky šli ohřát. Po necelé hodině jsme opět pokračovali - tentokráte galakticko-messierovskou žní v Panně, Lvovi, Vlasech Bereniky, Honících psech a Velké Medvědici. Ve 22:45 přišly mraky znovu. My jsme však za necelé tři hodiny spatřili více než polovinu všech M. - objektů (přesně 65 kusů). Tento počet se ukázal jako konečný. Přesto, že jsme čekali až do rána, krutá matka příroda se nesmilovala. I tak jsme však stanovili první československý rekord v této disciplíně.

Výsledky našeho snažení zachycuje uvedená tabulka (svisle jednotky, vodorovně desítky).

Plným kolečkem jsou vyznačeny neexistující objekty, prázdným čtverečkem ty, které jsme z různých důvodů nespatřili a do začátku svítání už ani spatřit nemohli, křížkem objekty spatřené a tam kde není uvedeno nic - objekty nespatřené díky příchodu mraků.

Když to tak rekapituluji, je mi jasné, že při troše štěstí - dá-li počasí a čistý obzor, není spatření všech objektů žádný problém. A tak jen kroutím hlavou a přemýšlím proč s tím ti amíci dělají tolik cirkusu a co na tom vlastně vidí.

OBSAH tisk Jiří Dušek


V životě existují jen dva nezvratné poznatky:
1. Počítač slouží člověku.
2. Země je placka.

Když jsme u této věci, promluvím o nejhorčím výplodu stádního bytí: o vojáctví, které nenávidím! Jestliže někdo může s potěšením pochodovat při muzice v řadě a všiku, už jím opovrhuji; ten dostal svůj velký mozek jen omylem, protože by mu dokonale stačila jen mícha. Tuto skvrnu civilizace bychom měli si nejdříve odstranit. Hrdinství na rozkaz, nesmyslný násilný čin a trapné vlastenčení, jak vášnivě je nenávidím, jak sprostou a zavrženíhodnou se mně jeví válka; raději bych se dal rozsekat na kusy, než bych se podílel na takovém bídáctví. Smýšlim o lidstvu přece jen dobře a věřím tedy, že tato příšera by už dávno zmizela, kdyby zdravý smysl národů nebyl soustavně otravován ve škole a v tisku lidmi zabývajícími se obchodem a politikou.

A. Einstein, Jak vidím svět.

První a druhé zpřesnění premisy stresu:
Jestliže máš ještě dost času, budeš vynakládat málo úsilí.
Blíží-li se čas, který máš k dispozici, k nule, roste úsilí k nekonečnu.

Zákon o pracovně:
Všechny vodorovné plochy budou zakrátko pokryty haraburdím.
Diskety leží pod tím.
Nezbytně nutné poznámky nikde nejsou.
Popel z cigaret a káva se nalézají někde mezi.