OBSAH:
![]() První pozorovací deník Williama Herschela začíná zápisem z 1. března 1774, kdy tento anglický pozorovatel pozoroval jako své první objekty Saturn a Velkou mlhovinu Oriona (M 42). Vlevo je ukázka záznamu ze 4. března toho roku, kdy Herschel M 42 (resp. její nejjasnější část) taky nakreslil. Trapez je na ní jen jako jediná hvězda u konce temného zálivu. Připomeňme, že v té době byla podobná pozorování blízko špičkové astronomii.
SUPERNOVA 1989 B V GALAXII M 66 Koncem ledna tohoto roku objevil ten šílený lovec supernov, australský pozorovatel Robert Evans, další explozi, tentokrát v důvěrně známé galaxii M 66. Ani supernova samotná nebyla žádnou chudinkou -- při objevu měla 13 magnitud, začátkem února však asi 12 mag. Maďarští pozorovatelé ji bohatě pozorovali, my jsme se však o její existenci dozvěděli až 18. března, kdy navíc svítil Měsíc. Mapku s polohou supernovy a srovnávacími hvězdami jsme poslali těm, kdo mají větší dalekohled -- Milanovi do Jablonce, Honzovi do Hostákova a Petrovi do Ždánic. První zprávy byly negativní, předevčírem jsem však dostal zprávu z Jablonce, kde byla spatřena 30cm Casegrainem, zhruba stejně jasná jako hvězda 14 magnitud. O dalším vývoji situace napíšeme časem do Astrozpravodaje či Kozmosu. Doufáme, že v blízké budoucnosti budeme o podobných záležitostech informováni mnohem rychleji.
NEZNÁMÝ OBJEKT V PANNĚ našel poprvé v noci z 26./27. března 1989 nedaleko galaxie M 87 (viz. příloha k Bílému trpaslíku č. 1) Tomáš Hudeček. Sometem 25x100 našel v poloze vyznačené šipkou na vedlejším výřezu "slabý mlhavý objekt mírně protáhlého tvaru, ve středu je vidět výrazné zjasnění", který není vyznačen v Uranometrii 2000.0 -- to znamená, že by neměl existovat nebo by rozhodně neměl být vidět Sometem. Byl spatřen také další noc, ve stejné poloze, podobného difúzního vzhledu, a také v noci právě uplynulé (28./29. března).. Tento objekt viděl Tomáš i refraktorem 10cm, zv. 25x. Prosíme proto všechny pozorovatele, aby upřeli do těchto míst své oči (oko) a podali nám zprávu. Cenná jsou pozorování hlavně většími přístroji, a samozřejmě i pozorování negativní. Je těžké říct, čím by tento objekt mohl být -- buď jde o chybu atlasu, nebo snad o slabou dvojici hvězdiček, pod limitem atlasu, které by mohly v Sometu vypadat jako mlhavý objekt. Sami jsme Tomášův objekt ještě nestačili prohlédnout.
Dalším problematickým pozorováním je kresba vícenásobné (a mimochodem velice pěkné) hvězdy ? Ori, kterou zhotovil ve Ždánicích Petr Kučera při pozorování 20cm refraktorem. Překreslil jsem jeho původní skicu, která vyniká dobře zachycenými polohami hvězd i jejich jasnostmi, a sám jsem ? Ori s těsným okolím pozoroval několikrát 15cm refraktorem v Brně. hvězdu označenou šipkou jsem však nikdy neviděl, a to ani v noci, kdy jsem poměrně snadno viděl hvězdy 12,8 mag. Prosíme proto o prohlédnutí této části oblohy ve větších dalekohledech a vaši zprávu. Cokoliv určitého budeme publikovat v Astrozpravodaji. Podotýkám, že v těchto místech nejsou žádné proměnné hvězdy, které by mohly vyvádět podobné kousky.
![]()
Bílí trpaslíci informují a prosí
Tak to je protentokrát všechno, mějte se hezky.
Kresba těsného okolí s Ori s chybějící hvězdou (označena šipkou) ![]() |