Číslo 5.198918. května

OBSAH:
Úvod
Z CIRKULÁŘE IAUC č. 4767
ZNOVU GALAXIE M 101
KULOVÁ HVĚZDOKUPA M 5
SEMINÁŘ V BRNĚ


Italský jezuita Christopher Scheiner (1575-1650) je znám spíše jako pozorovatel Slunce (přel se s Galileim o prvenství objevu slunečních skvrn), pozoroval však i tehdy čerstvě objevené Jupiterovy družice. Tato kresba z 29. března 1612 je obzvlášť zajímavá. Kromě známých měsíců (D, F, G, H) je na ní i pátý objekt, E. Na tom by nebylo nic zvláštního, Jupiter často prochází kolem slabších hvězd. Scheiner, který se domníval, že jde o pátý satelit planety, však zaznamenal, že jasnost tohoto objektu klesala, až po několika dnech přestal být vůbec patrný! Rekonstrukce pozorování ukazuje, že při objevu měl objekt E asi 6 mag. Jeho poloha velmi dobře odpovídá hvězdičce BD +15°2083 ve Lvu - ta však má 8,5 mag a není známo, že by byla dnes proměnná. Jsou dvě interpretace - buď se v roce 1612 z neznámých důvodů zjasnila, nebo těsně vedle ní leží dnes neznámá nově podobná proměnná hvězda. V každém případě je tato záležitost vedena v katalogu hvězd podezřelých z proměnnosti (NSV) jako NSV 04550, a my jsme se rozhodli hlídáním hvězdičky BD +15°2083 zpestřit svůj pozorovací program. Není pochyb o tom, že se s ní nic dít nebude -ale co kdyby náhodou.

OBSAHtisk 


Z CIRKULÁŘE IAUC č. 4767

což je expresní zpravodaj Mezinárodní astronomické unie, jsme se dozvěděli, co bylo tím záhadným tělesem, které nedávno při přiblížení k Zemi vzrušilo širokou veřejnost. Byla jím nová planetka 1989 FC, objevená počátkem dubna tohoto roku Holtem a Thomasem na snímku 46cm Schmidtovou komorou jako velmi rychlý objekt. Podle předběžné dráhy spočtené vzápětí Marsdenem prošlo toto těleso nedlouho před objevem (kolem 0 hodin UT 23. března) v téměř rekordní blízkosti (750 tisíc km) kolem Země. V té chvíli mělo 12 magnitud a obludnou úhlovou rychlost asi 30 stupňů za 24 hodin. Jde však o těleso sluneční soustavy, s periodou 1,04 roku.

OBSAHtisk 


ZNOVU GALAXIE M 101

V příloze najdete kromě jiného (například hledací mapky na BD +15°2083 s hvězdnými velikostmi srovnávaček, bez desetinné čárky) také dvoustupňovou mapku (zhotovenou od ruky, ale podle fotografií) okolí M 101. Dostali jsme sice několik kreseb tohoto objektu, nedá se však podle nich určit, jestli jste NGC objekty viděli nebo ne. Nedají se v nich totiž s jistotou identifikovat (podle fotografie) ani jednotlivé hvězdy. Buď kresby nemají ani orientaci ani měřítko, nebo ho mají, ale polohy hvězd jsou nepřesné. Dodržujte proto pro příště všechny náležitosti kreseb a kreslete je pečlivě. Zkuste si třeba nakreslit nějaké hvězdné pole a pak zkusit s pomocí atlasu, který máte, určit, která hvězda je která. A pokud uvádíte jako měřítko průměr zorného pole, dejte nám vědě, kolik ten měří. Dík. Pro M 101 samotnou jsme raději našli v literatuře fotografie a z nich udělali mapky. Stačí teď, když uvedete, které hvězdy (číslované od 1 do 24, ne podle jasnosti!) jste viděli - NGC objekty jsou označené jejich čtyřmístnými čísly. Hvězdy A a B viz. prvního trpaslíka. A pokud toužíte po dalších galaxiích, můžete použít dva kousky Uranometrie 2000.0 (v příloze), s mírným překryvem, k nalezení galaxií ve Velkém voze.

OBSAHtisk 


KULOVÁ HVĚZDOKUPA M 5

v hlavě Hada patří mezi nejjasnější kulové kupy vůbec, s M 13 si moc nezadá, jen se o malinko hůř hledá. Těsně vedle je pak dvojhvězda 5 Serpentis (? 1930), jejíž hlavní složka (5,0 mag) je žlutooranžová, a je ve vzdálenosti 11'' provázená slabounkým průvodcem 10 mag. A samotná kupa je zajímavější, než jsme si sami mysleli. V kanadském časopise The Journal of the R.A.S.C. jsme totiž zjistili, že nejjasnější proměnné hvězdy této kupy (v kulovkách se najdou často) jsou snadným a zajímavým objektem. Proto jsem zatepla (a za měsíčního světla) M 5 v noci 16./17. května vyhledal 15cm refraktorem a nakreslil ve zv. 56x (průměr pole 47´) její okolíčko. A nastojte - viděl jsem nejen rozlišenou 5 Ser, ale nedaleko kupy i proměnnou, na níž se doptáte jako na proměnnou č. 42 ve hvězdokupě M 5 (NGC 5904). Byla zrovna kolem maxima (odhad a 0 v 4 b kolem 01 hod SEČ) - v kresbě je označená šipkou. Hvězdné velikosti srovnávaček: a 11.1 mag, b 11.5 mag, c 12.4 mag. Graf světelných změn (fotografická, ovšem v tomto případě nepříliš odlišná od vizuální, hvězdná velikost versus fáze) pro bližší představu přikládáme. Perioda změn jasnosti pro proměnnou č. 42 v M 5 je asi jeden měsíc.

OBSAHtisk 


SEMINÁŘ V BRNĚ

jsme pojali jako mohutnou propagaci APO. Samotný referát nebyl nijak dlouhý, v planetáriu jsme však otevřeli informační středisko a čítárnu, kde si každý mohl prostudovat veškeré materiály týkající se projektu, celkem asi 20 kg textu. Byly zde naše deníky, výpisy vašich pozorování, katalogy, mapy, výpisy z literatury, dosud nepublikované rukopisy pro Kozmos i Astrozpravodaj apod. O výstavu a APO byl velký zájem, a získali jsme řadu zájemců. Pokud začnou pozorovat, budeme vás o tom informovat. Došli jsme během debat k názoru, že uspořádáme snad ještě letos schůzku APO - o podrobnostech někdy příště. Nakonec ještě poznámku - pokud snad nemáte objednaný Kozmos nebo Astrozpravodaj, napravte to co nejdřív.

A to je protentokrát všechno. Jirka má jenom několik dní před maturitou, takže vás zdravím za nás za oba. Kdyby vám něco chybělo, dejte vědět. Ahoj.

OBSAHtiskLeoš Ondra