OBSAH:
Jak už vám psal Jirka v minulém trpaslíku, nastupuji za několik dní na hvězdárně v Úpici ve východních Čechách. Přesouvám se tam natrvalo, i když teď jenom na tři měsíce, pak mě dva roky bude živit armáda. APO tak bude mít dvě centra, na organizaci projektu se však vůbec nic nemění. S Jirkou budeme udržovat neustálé spojení, a já budu do Brna často jezdit. Bílý trpaslík bude vycházet beze změn, jenom ho bude dva roky vydávat jen jeden z nás, pozorování posílejte výhradně Jirkovi, který bude APO během mé vojny řídit. Píšu teď ostošest další a další pokračování Zajímavostí noční oblohy do Kozmosu, takže by měly vycházet bez přestávky. V Úpici budu pak mít nejenom oblohu, kde je ještě vidět Mléčná dráha, ale i Astrozpravodaj po ruce. Pokud se budete se mnou potřebovat spojit ještě do začátku října, pak pište na adresu Leoš Ondra, Hvězdárna, pošt. přihr. 8, 542 32 Úpice (tel. 0439 932289).
Všechny podklady pro Messierův katalog už mám po ruce, takže je jenom otázka času, kdy vyjde v Astrozpravodaji. Mimochodem - dlouho slibované dvojčíslo 1,2/89 vyjde do čtrnácti dnů. Pro zajímavost jsem však z překladu prof. Škrabala vybral několik ukázek:
M 51 "Velmi slabá mlhovina bez hvězd, u ucha Chrtů (Honících psů), (leží) severněji, pod hvězdou ? ohonu Velké Medvědice, 2. velikosti; pan Messier objevil tuto mlhovinu 13. října 1773, při pozorování komety, která se toho roku objevila. Obyčejným dalekohledem 3 1/2 stopy (délky) ji lze vidět jen obtížně: blízko ní je hvězda 8. velikosti. Pan Messier uvádí její polohu v mapě komety pozorované v 1. 1773 a 1774. Mémoires de l´Académie 1774, příl. III. Je dvojitá, každá (mlhovina) má jasný střed, (ty jsou) od sebe vzdálené 4´35". Obě atmosféry se dotýkají. Jedna je slabší než druhá. Znovu prohlédnuta mnohokrát."
M 57 "Kupa světla umístěná mezi g a b Lyry, objevena při pozorování komety 1779, která procházela v těsné blízkosti: zdá se, že se tato kupa světla, která je okrouhlá, skládá z velmi malých hvězd: nejlepšími dalekohledy je však nebylo možné spatřit, a zůstává pouze podezření, že je tomu tak. Pan Messier uvádí tuto kupu světla na mapě komety z roku 1779. Pan Darquirer, v Toullouse, objevil tuto mlhovinu, když pozoroval tuto kometu a uvádí: ,Mlhovina mezi g a b Lyry; je velmi matná, avšak zřetelně ohraničená; je velká jako Jupiter, a vypadá jako pohaslá planeta.´ "
ČERNOU DÍRU jste ještě určitě neviděli, a nikdy ani neuvidíte. Určitě jste však četli nebo slyšeli o rentgenovém zdroji Cyg X-1, který je jedním z nejvážnějších kandidátů na dvojhvězdu, jejíž jedna složka je černou dírou. Teď máte možnost spatřit druhou složku, modrého veleobra HDE 226868, který kolem záhadného tělesa obíhá jednou za asi 5 dní - v mapce je tato hvězda 9. velikosti označená šipkou. ![]()
BÍLÍ TRPASLÍCI INFORMUJÍ A PROSÍ
|