| Číslo 22. | 1990 | 14. března |
OBSAH:
Narozeniny
Velká polní zpráv
BT prosí a informuje:
Jupiterův přízrak
Ještě jedna krátká zpráva: Pozorujte kometu Austin 1989o1
Vážení a milí pozorovatelé (a pozorovatelky),
dostáváte do rukou hystorické číslo našeho zpravodaje. Právě dnes totiž uplynul rok od jeho založení. To tedy znamená, že BT má dnes
NAROZENINY.
Nejdříve jsem chtěl uspořádat velkolepou oslavu, ale asi bychom se všichni nesešli. Tak vám posílám dort jenom na obrázku a v obálce něco na líznutí.
Během roku se náš projekt pěkně rozrostl. BT už vychází nákladem 50 ks, navázali jsme kontakt s časopisem Deep Sky (mimochodem mi včera došlo další - jarní číslo), díky vaší mravenčí píli máme dnes 2 500 záznamů o 680 objektech !!!! Prostě jsme neobyčejně živý projekt a proto nás vzala pod svá křídla brněnská hvězdárna. Takže naše současná oficiální adresa zní: Amatérská prohlídka oblohy, Hvězdárna, 616 00 Brno.
Samozřejmě mi ale pište domů. Tak a to by mohlo na úvod zatím stačit.
| OBSAH | tisk | Jiří Dušek |
Taky jsem stihnul se dostat na dva dny do Brna, takže jsme s Jirkou dlouze debatovali a pracovali. Pan David Eicher nám ušetřil asi 130 Kč tím, že nám poslal Deep Sky č. 4/1989. Je v něm spousta povídání (a pěkných fotografií) o galaxiích a hlavně o letních a podzimních objektech. Až přijde čas, vybereme to nej do BT nebo Astra. Už teď je však aktuální výzva - v Deep Sky je totiž strana čtenářů (resp. dvojstrana), na níž mohou být i vaše pozorování. V nastávajícím období pro ni sbírají tyto objekty: NGC 3098, 3162, 3185-93, 3226-7.
Zdravím vás zase ze své pracovny, tedy ze strážnice našich kasáren. Od vydání posledního trpaslíka se udála řada věcí. Vím už teď například, co znamená úsloví rána jako z děla. Měli jsme totiž ostré střelby. To pár metrů od vás poskočí tři tuny železa jako hravé kůzle, houfnice se zvedne na zadní, okolní svět se otřásá a vy s ním, obloha se změní v záblesk a trénované oko bývalého pozorovatele meteorů si všimne střely, která opustila hlaveň a míří někam za kopec. Pak se to zklidní a vy už jen slyšíte tak po čtyřiceti sekundách někde daleko od vás tlumený výbuch. Mezi tím už stačíte tak dvakrát vystřelit znovu a po takových hrách vám ještě druhý den zvoní v uších. Jedna zbloudilá střela spadla někam k jakési hájovně, ale mohlo to být i horší, v dostřelu jsou i vesnice.
Použít můžete, jak v Deep píše Steve Coe, dalekohled jaký chcete a nemáte si dělat starosti s uměleckou úrovní kreseb (v časopise vypadají pěkně, zařáží mě však to, že u žádné z nich není uvedena orientace ani měřítko). Dave se na naše pozorování těší. Pro jeho časopis jsme už připravili obsáhlé povídání o našem projektu, článek nazvaný The Amateur Sky Survey.
Na mou zelenou adresu došla řada pozorování, za všechny děkujeme.
| OBSAH | tisk | Leoš Ondra |
| OBSAH | tisk | Jiří Dušek, Leoš Ondra |
Na Jupiteru, který zdobí odcházející zimní oblohu, se sice dějí jakési tajemné věci (zmizel jeho jižní pás), ale teď bude řeč o jedné z nejkrásnějších planetárních mlhovin na obloze. Má označení NGC 3242 a leží v dlouhatánském souhvězdí Hydry, v deklinaci -18°. Je samozřejmě vyznačena i v AC, a to dokonce (podle Vladimíra Znojila) dvakrát. Hvězdička, která je v Atlasu Coeli zakreslená v symbolu planetárky, prý ve skutečnosti neexistuje (můžete ověřit) a je planetárkou vyznačenou omylem podruhé - v malých dalekohledech totiž vypadá jako jasná hvězdička. Podle Lelanda Copelanda se NGC 3242 nejlíp hledá takto: začnete od oranžové hvězdy Mí Hya a jdete na jih podél vinoucí se hvězdné stopy, až narazíte na malý trojúhelník tvořený dvěma slabými hvězdami a vlastní planetární mlhovinou. Funguje to?
Jupiterův duch by měl mít asi osmou až devátou velikost, nebude však od věci, když se jeho hvězdnou velikost pokusíte odhadnout srovnáním s okolními hvězdami (pošlete jak odhad, tak skicu s označenými hvězdami). Budeme rádi, pokud se pokusíte stejným způsobem určit jasnost i dalších jasných a malých planetárek (viz Hvězdářská ročenka či Astro). Vzniklo by tak malé, ale pěkné dílko, které by se mohlo leckde zveřejnit (včetně Deap Sky).
Japonský pozorovatel Nakamoto se zmiňuje o tom, že v NGC 3242 viděl v 14,5 palcovém dalekohledu náznaky dvou prstenců. A Waltr Housten také nesouhlasí s Herschelovým popisem, že mlhovina je rovnoměrně jasná - už ve 13cm přístroji (zv. 20x) se mu zdála prstencová. Centrální hvězda (11 nebo 12 mag) by měla být vidět za příznivých podmínek (čistý a klidný vzduch, dostatečné zvětšení) už v patnáctce.
Tu objevil už William Herschel v roce 1785 a jeho syn John ji pozoroval několikrát během svého pobytu na Mysu Dobré Naděje v letech 1834 - 137. Popisuje ji (v 18-ti palcovém zrcadle) jako výrazně modrou, eliptickou v pozičním úhlu 140°, rozměrů 30x25", rovnoměrně jasnou s ne zcela ostrými okraji. O něco později ji ohledával v patnáctce Admirál William Henry Smyth. Tomu svou velikostí a barvou připomínala Jupiter, proto se jí dnes často přezdívá Ghost of Jupiter (Jupiterův duch či přízrak).
| OBSAH | tisk | Leoš Ondra |
Ještě jedna krátká zpráva: Pozorujte kometu Austin 1989 o1 !!!!
11.3. večer jsem se pokusil ji najít. Nepovedlo se to, hvězdu theta Cet (3,6 mag, 1° od komety) jsem však viděl nádherně až do jejího západu. Když se kometa ještě trochu zjasní, a to bude během několika dní, bude určitě pozorovatelná i ve výšce jen pár stupňů nad obzorem. Mapky vyšly v Astro 3/90. Pozorujte !!!
Tak to je z dnešní úrody vše. Doufám, že už zítra budu zavalen články do BT OD VÁS (taky si namáhejte své mozkové závity).
| OBSAH | tisk | Petr Pravec, Jiří Dušek |