Číslo 25.199023. Duben

OBSAH:
Úvod
Temné pikle aneb VÝTĚZSTVÍ NAD ADMINISTRATIVOU
Z archívů StB
Astronomie, city a skutečnost
PROGRAM POZOROVÁNÍ SLUNCE KAŽDÝ DEN
BT prosí a informuje:

Úvod

Vážení přátelé,

dostáváte do rukou už 25. číslo zpravodaje BT. Chtěl bych se ihned omluvit, že vyhází s mírným spožděním (způsobený i mou neschopností), ale doufám, že si vás získám jeho obsahem. Mohu s určitostí říci, že je to dosud "nejtlustší" BT, jaké jsme kdy měli. Obsahuje kromě rubriky BT prosí a informuje - tu si dnes pozorně přečtěte - i oprášené pozorovací výzvy, dva články od našeho nového apače Tomáše Rezka, jeden článek z jarního Deep - sky (došel mi před týdnem) a také několik příloh. Jedna se sice vůbec netýká astronomie, ale protože bychom si měli všímat i přírody kolem nás, "vrznul" jsem to do BT taky.

Jinak z nevesmírných novinek - konkurzní komise), která zasedala na Velký pátek) doporučila na místo nového ředitele naší hvězdárny pana Zdeňka Mikuláška, kterého vám snad ani nemusím představovat. Blahopřejeme.

PS: Leoš vás samozřejmě také pozdravuje.

OBSAHtiskJirka Dušek


Temné pikle aneb VÝTĚZSTVÍ NAD ADMINISTRATIVOU

Již dvakrát se BT věnoval politické situaci v Československu. Vždy se ovšem zaměřil celý stát. Dnes sice také věnujeme jednu stranu současnému dění, ale vše se bude týkat pouze domovské hvězdárny Bílého trpaslíka - tedy brněnské.

Politický převrat l7. listopadu mnohé změnil. Změny nastaly i u nás, když byla vyslovena nedůvěra bývalému řediteli ing. Kohoutovi a následně vypsán konkurs na nového (ten se uskutečnil v pátek 13. dubna ve 13 hodin !!!). Prvním (a dlouhou dobu jsme si mysleli, že i jediným kandidátem byl pan doktor Zdeněk Mikulášek, kterého vám zřejmě nemusím představovat. Všichni jsme si mysleli, že konkurs bude formalita (měl totiž naši podporu) a my získáme v této době nejvhodnějšího člověka. Ale ...

Ale (proč něco dělat jednoduše, když to jde složitěji) brzo se objevil druhý zájemce, bývalý zaměstnanec (do srpna 1989), pan doktor Zdeněk Okáč. Sebevědomě nám ale bylo jasné, že nemůže našeho člověka nijak ohrozit. Jenže ...

Jenže se 9. dubna (tehdy jsem byl já a Jeník Hollan ve Vídni) hlasovalo, za kým budou stát mluvčí občanského fóra na následujícím konkursu a poměrem 10:7 zvýtězil pan Okáč ! Po krátkém tajném průzkumu mínění osazenstva komise jsme z hrůzou zjistili, že zde bude s velkou pravděpodobností také zvolen ! To vyvolalo rozhořčení (lépe možná pouze nesouhlas) mezi odbornými pracovníky a dobrovolnými spolupracovníky, pro pana Okáče totiž hlasovali (je možné říci, že výhradně) ti, co nedělají hvězdárnu hvězdárnou (uklízečka, sekretářka ...). Zjistili jsme, že snad došlo i k intervenci u některých členů komise za pana Okáče od jeho příznivců. Situace se tedy zdála býti beznadějná. Ovšem - nechval dne před večerem !!!

Ve čtvertek (ani ne 24 hodin před konkursem) se rozběhla volební kampaň za MTKa) tak mu totiž důvěrně říkáme) - na základě diskusí sedmi pracovníků a několika dobrovolných spolupracovníků vznikly tři písemné materiály podporující jeho volbu.

Dnes s odstupem času zjišťujeme, že některé věty našeho prohlášení (které není nepodobné těm, co vznikal první týden stávky) zřejmě nejsou zas tak přesně vyjádřeny, ale tehdy jsme nic jiného (lepšího) nevymysleli.

V pátek ve 13 hodin jde do tuhého. Já a Marek Vorel přinášíme komisi (mezi hlasujícími členy byl i pan Jiří Grygar) naše prohlášení a zaujímáme oba vyčkávací pozici v pivnici Špalíček. Po zdolání krabičky cigaret a čtyř dvanáctek, těsně po 16 hodině vychází Mik a ukazuje dnes už slavné "viktory" !!!

Ano, téměř už máme nového ředitele. Doufejme, že za jeho vedení Hvězdárna jenom pokvete. K tomu mu budem vždy nápomocni a slibujeme, že nebudeme v rámci možností moc zlobit. Přinejhorším jsme si vybrali to menší možné zlo. Ovšem nyní, když už máme takové odbojové zkušenosti, pro nás nebude problém "vyříditů dalšího ředitele (nic ve zlém).

OBSAHtiskJiří Dušek


Z archívů StB

Protože nám v poslední době přibylo spousta nových pozorovatelů a my jim už nemůžeme poskytnout první čísla BT a protože už existujeme více jak rok, rozhodl jsem se některé mapky a pozorovací výzvy zopakovat:

1/ Pozorujte galaxii M 101 Přikládáme výřez z Uranky - odhadujte její úhlovou velikost (pomocí dvojice hvězd, které jsem v její blízkosti označil písmeny A a B) - triedrem nebo velkým dalekohledem, to je jedno. Pokud máte střední přístroj, pátrejte po galaxiích v její blízkosti (v Sometu je vidět přinejmenším NGC 5474) - budou však asi drobounké. A pro dalekohledy tak kolem 20 cm je tady taky práce - bylo by velmi potřebné zjistit, jak jsou vidět jednotlivá obří oblaka ionizovaného vodíku v této galaxii - NGC 5447 atd., značené čtverečky. Některé tyto objekty by měly ležet v disku galaxie a vypadat jako zjasnění( přinejmenším NGC 5471 je určitě vidět jen jako slabá hvězdička mimo galaxii. Kreslete proto nejenom galaxii, ale i hvězdy v jejím těsném okolí. Těsnějším, než znázorňuje uvedená kresba (Sometem 25x100).

Dále na další straně jsou dva kousky Uranometrie 2000.0 s mírným překryvem, které použijte k nalezení galaxií ve Velkém voze.

Nezapomeňte na proměnné hvězdy v kulové hvězdokupě M 5. Mapku se srovnávacími hvězdami naleznete v Kozmose.

Nejkrásnější částí oblohy je zřejmě kupa galaxií v Panně. Takže celá dvojstrana je zase mapka z Uranky. Mohu vám prozradit, že právě touto částí oblohy vyvrcholí budoucí průvodce po obloze, na kterém všichni pracujeme.

Na závěr ještě několik jižních objektů (o planetárce NGC 3242 byl článek v jednom z minulých BT) a mapka k nalezení druhého nejjasnějšího kvazaru 3C 273 s vyznačenými srovnávačkami (v decimagnitucách). Mapku toho nejjasnějšího uveřejníme v příštím čísle.

OBSAHtiskLeoš Ondra, Jiří Dušek


Astronomie, city a skutečnost

Vzešla myslící bytost - člověk. Pohlédl k zemi. Zemi poznal, možná i pochopil okolí jeskyně, kde bydlel. Ale nebydlel sám. Žil v tlupách. Vznikla tak společnost. Lidé jednotliví i lidské společnosti vzhlížely k obloze. Zprvu asi s posvátnou úctou, poté již s touhou po poznání.

Ano, tak nějak vznikaly první částečky nejstarší vědy - astronomie. Byla to právě ona, která lidstvu dala noc a den, týden, měsíc a později i rok.

Byla by to sice krása, stát se pračlověkem lovícím mamuty a objevujícím zatím neznámé zákony nebe, my se však přeneseme blíže k současnosti a zkusíme pouvažovat nad prací a touhami současných astronomů.

Ještě ve středověku a snad i počátkem tohoto století se mohlo astronomům říkat "noční zvířata". Byli to nejspíše vzdělaní podivíni, kteří ze svých nočních pozorováí vyvodili ty nejdůležitější zákony vesmíru. Objevili spoustu vážných skutčností, ale ještě poznali ten krásný pocit. Totiž to, že jsou sice malí, ale aspoň trošičku chápou. Mnoho krásných emocí, podobně jako tato, se postupně vytrácelo. (V původní podobě se vyskytuje snad už jenom sex.)

Dnešní astronomové ani zdaleka neprahnou po dojmu ze vzdálených světel vesmíru. Dnešní profesionální astronom je spíše teoretický fyzik a matematik. Dochází i k takovému barbarství, že pozorující astronom nesedí pod oblohou, dokonce ani v kopuli. Dnes se sedává u termínálu počítače, který je spojen s dalekohledem, vzdáleným od našeho astronoma i několik tisíc kilometrů. Současná astronomie se honí po těch nejslabších a nejvzdálenějších útvarech. Pro poznání vesmíru jako celku je to velmi důležité, ale lidské city jsou ochuzeny.

Kdo vlastně dnes poznává tvary Mléčné dráhy, jasné hvězdokupy a slabé galaxie? Dnes už asi jen astronomové amatéři. Už jen oni pracují na výzkumu a zároveň mají radost. Profesionálové budou pozorovat z volného vesmíru, ale co si počnou oni, až bude celá zeměkoule přesvětlená a uvidíme už jen dvě desítky hvězd? Asi jim budou muset vystačit vzpomínky, a možná ještě kresby a fotografie předchozích generací. Bude jim stačit to, co máme nyní? Věřme, že i když ztratíme další zdroj krásy, zůstaneme uvnitř právě tím člověkem, který poprvé vzhlédl k srpku dorůstajícího Měsíce. Snad ....

Snad nám za to A P O budou vděční, snad.

OBSAHtiskTomáš Rezek


PROGRAM POZOROVÁNÍ SLUNCE KAŽDÝ DEN

I když nějaká zpráva o pozorování tohoto druhu by měla vyjít v dvojčísle ASTRA Úpické hvězdárny - číslo 3/4 1989, snad i zde lze napsat něco o každodenní činnosti.

Od 1. června loňského roku si vedu spec. deník, do nějž se snažím provádět pozorování Sluníčka jednak pouhým okem, a též kresby pomocí dělostřeleckého binaru 10x80.

  1. Pozorování pouhým okem: K pozorávní užívám obyčejný, raději méně citlivý kinofilm (24 x 36 mm), vytažený na denní (či jiné) světlo a zde též vyvolaný. Takto vzniklý pás nastríhám na kousky a vložím do zasklených diarámečků. Kombinací vhodně tmavých a světlých políček získám levné filtry pro okamžitý jas Slunce. Tento způsob tlumení světla naší nejbližší hvězdy propaguje též Jeník Hollan a vzniká tak prostý, ale užitečný pozorovací program. Kreslím do kružnice o průměru 50 mm a samozřejmě připojuji časový údaj a šipkou orientaci k zenitu. Bylo by ale správné užívat kroužek mnohem menší, detaily by se asi lépe umísťovaly. Bohužel, zpracování tohoto nyní již bohatého materiálu je omezeno jen na spočítání skvrn viditelných v onen okamžik (nebo měsíc) pouhým okem. Je jich dost, např. v červnu 19899 jsem viděl 9 různých skvrn. Materiálu je už hodně, jen ho zpracovat. Jeník Hollan již má nějaké sítě na odečtení polohy skvrny a vůbec určení orientace kresby, já znám jen time a směr k zenitu. Ke dni 29. březnu 1990 mám již 205 pozorování okem ve 302 dnech.
  2. Pozorování dělákem 10x80: Vedle pozorování okem pořizuji kresby binarem. Též užívám zmíněné filtry, umístěné za okulárem, a to co vidím, se pak snažím co nejlépe nakreslit. Někdy se mi nepodaří umístit jednotlivé skvrny zcela přesně a takovou kresbu pak neopravuji, i když bych měl. Náležitosti kresby jsou stejné jako pro pozor. okem, i průměr. kruhu je 50 mm. Zde však navíc počítám relativní číslo pro daný přístroj. Mám však problémy s určením počtu skupin skvrn, zejména u okraje disku. Dá se to ale vyřešit opětovným výpočtem, až když se skupina objevila na středu kotouče. Zatím jsou pozorování dělákem bez jakéhokoli zpracování, snad jen průměrné relativní číslo pro daný měsíc. Zůstanu-li u příkladu, potom R červen 1989 je asi 74xxxx. Platí samozřejmě pro binar 10x80. Zapomněl jsem napsat, že kreslím jak skvrny (i s penumbrami), tak i jasná fakulová pole. Dost zajímavé zjištění je, že tyto oblasti vidím i dosti blízko středu slun. disku.
  3. Jak se donutit k pozorávní: Použil jsem nelinkovanou "knihu" formátu (zavřená) A 5, do které jsem velikým razítkem neboli datumovkou vyznačil vždy na stránku jeden den. Vzniklo tady něco jako veliký záznamník pro sekretářky vyšších šéfů. Dále už je to prosté. Musíte ten list určený jistému dnu zaplnit. Pokud je jasno, je to jednoduché. Provedete pozorování okem a binarem a "máte to z krku". Je-li zataženo, píšete vývoj počasí a můžete zaznamenávat i další postřehy. Svůj Sun-Watch deník nosím stále s sebou, a stává se mi občas i "vrbou", do níž se svěřuji. Jelikože několik zápisů je dosti intimního rázu, uvádím ukázku jednoho kompletního pozorování. Jednotlivé deníky mám samozřejmě při sobě a vážnému zájemci mohu zapůjčiti.

OBSAHtiskTomáš Rezek


BT prosí a informuje:

  • od září letošního roku budeme mít pravidelnou rubriku v obrozené Říši hvězd. Předběžný název: "Hvězdné nebe nad hlavou".
  • pozorně se zadívejte na obálku ve které vám došel bílý trpaslík. Je-lli u vašeho jméno uveden vykřičník, zhrozte se! Protože jste už dlouho nic neposlal, byla vám udělena poslední výstraha a to proto, že (a teď cituji Leoše) "BT je k mání jenom za velmi tvrdé valuty (až na prominentní osoby), kterým se říká vlastní pozorování, neošizené, kdy člověk mrzne u dalekohledu". Jestli se ihned neozvete Leošovi (pro jistotu znova opakuji jeho adresu: Leoš Ondra, VÚ 1735/CHX, 339 01 Klatovy), už vám dalšího Trpaslíka nepošleme.
  • O velikonocích byl Leoš v Brně! Jako obvykle jsme diskutovali a mimo jiné máme dva nové veledůležité závěry:
    1. pokusíme se legalizovat Bílý trpaslík jako neperiodickou tiskovinu s celostátním rozsahem,
    2. zkusíme získat ochrannou značku na náš anglický název The Amateur Sky Survey, a zároveň vypisujeme konkurs na návrh grafické značky našeho projektu.
  • V nejbližších měsících vyjde česká a anglická publikace o našem projektu.
  • Vypisujeme pozorovací kampaň na kupu galaxií, která je popsána v Noční obloze Kozmosu č. 2/1990. Ten, kdo získá kresbu všech sedmi galaxií (nejlépe Sometem), má velikou naděj proniknout spolu s Leošovým článkem do známého Deep-sky.
  • Roman Piffl (Kozmos) všechny fotografy prosí, ,aby fotili kometu Austin a ti, co vlastní větší přístroje a lepší vybavení, ať zkusí i ostatní. Při uveřejnění prý dobře zaplatí.
Toť pro dnešek vše. Příště Ahoj!!!

OBSAHtiskJirka Dušek