| Číslo 26. | 1990 | 9. Května |
OBSAH:
Úvod
Halové jevy aneb obloha nejen v noci
Jarní
Pluto 1990
BT prosí a informuje:
Jasná kometa je tady!
Deep-sky Challenges
Vážení přátelé!!!
Dostáváte do rukou BT č. 26. Je to zase číslo, které je z valné většiny sestaveno z vašich příspěvků. Je to velice dobré, že si nenamáhám mozek jen já. A snad (doufejme, že brzo) až budeme registrovaní mnohé z vašich článků převezmou i jiná periodika. 
| OBSAH | tisk | Jiří Dušek |
Halové jevy aneb obloha nejen v noci
Halo Phenomena
Day or night, you never know what beauties the sky may produce. Tiny hexagonal ice crystals high in the atmosphere can cause any or all of these halos around the Sun, plus additional, rarer ones. The same halos may appear at night around the Moon, but moonlight is usually bright enough only to show the strong 22° halo, "moon pillars," and lunar parhelia or "moon dogs."
Sun - Slunce
22° halo - tzv. malý kruh je barevný kruh (můžou být vidět pouze menší části) kolem Slunce o poloměru 21°50´. Barvy od vnitřní strany: červená - žlutá - modrá.
Parhelion - boční (vedlejší) Slunce je zjasnění v malém kruhu, ve stejné výšce nad obzorem jako Slunce (může být vidět pouze jedno).
Upper tangent arc - Parry arc - horizontální tečné duhy k malému kruhu, čím je výška Slunce nad obzorem menší, tím mají rozmanitější tvary
46° halo - velký kruh, velice zřídka pozorovatelný, poloměr 46°
Infralateral arc - nižší tečné duhy k velkému kruhu
Circumzenithal arc - okolozenitální duha - jedna z nejpěknějších vzniká velice často
Parhelic circle - horizontální kruh - ve stejné výšce jako Slunce
Sun pillar - světelný sloup (meč) - při východu nebo západu, může dosahovat výše až 15°, velice častý úkaz.
Jak tedy vidíte, i obloha přes den může přichystat lecjaké překvapení. A některé z výše popsaných jevů se objevují i v okolí Měsíce (samozřejmě v noci). Jestli nějaký spatříte - napište o tom.
| OBSAH | tisk | Jiří Dušek |
Asi před měsícem jsem vlastně náhodou namířila svůj Ncaton ((průměr 65 mm) na některé galaxie v "jarních" souhvězdích a byla jsem docela překvapená, kolik toho vidím. Mezní hvězdná velikost byla od 5,1 do 5,4 magnitudy.
Nejhezčí a nejjasnější jsou asi galaxie M 81 /NGC 3031/ a M 82 /NGC 3034/ ve Velké medvědici, které jsou vidět už při "zametání" této oblasti. M 81 je o něco jasnější a má trochu eliptický tvar. Druhá, M 82, je slabší, ale upoutá svým tvarem, vypadá totiž jako jasná čárka. Třetí jasnější galaxie v tomto souhvězdí je M 101 /NGC 5457/. Je větší, ale není už tak pěkná, působí dojmem slabého beztvarého obláčku.
Nedaleko, v souhvězdí Honících psů je známá Vírová galaxie M 51 /NGC 5194/. Je zřetelně vidět jako jasnější mlhavý obláček kulového tvaru, mírně se zjasňuje do středu. Mezi gama UMa Beta CVn letí galaxie M106 (NGC 1258), slabší, nepříliš nápadná. Galaxie M 94 /NGC 4736/ také není příliš dobře vidět ( aby ji člověk spatřil, musí ji opravdu hledat. Nedaleko je M 63 /NGC 5055/ - trochu protáhlý mlhavý obláček, o něco jasnější než M 106.
Poblíž souhvězdí Vlasy Bereniky je galaxie NGC 4631 a přímo v tomto souhvězdí ještě galaxie NGC 1725, které by mohly být "šestapůlkou" vidět, ale já jsem je neviděla (nehledala jsem je). Ještě níž ve Vlasech Bereniky je jedna z hezčích a nápadnějších galaxií - M 64 (NGC 4826), jasnější protáhlý obláček. I v triedru je cosi mlhavého ...
V souhvězdí Panny stojí za zmínku (a za prohlédnutí) jednak galaxie M 49 /NGC 4472/, která je velice pěkně vidět, má jasnější střed, a potom M 104 /NGC 4594/ - "Sombrero" na rozhraní Panny a Havrana, které už není tak nápadné, ale přece jen je k nalezení.
Ve Lvu jsou dvě galaxie /jasnější/ - M 66 /NGC 3627/ a NGC 2903 - obě jsem sice spatřila, ale nic víc o nich napsat nemohu.
Při hledání těchto galaxií jsem se znovu přesvědčila, že údaje uváděné v knihách nejsou vždycky pravdivé. Některé galaxie byly mnohem jasnější než jsem čekala např. M49, některé mě zklamaly - nejvíc M 101.
| OBSAH | tisk | Denisa Dvořáková |
Milan Antoš z Jablonce nad Nisou v jednom z posledních zpravodajů ASTRO uveřejnil hledací mapku na Pluto. Byla udělána podle Uranky. Ale vzhledem k jeho jasnosti to bylo nedostačující. A tak sedl a mapku vylepšil podle Falkauer atlasu /od pana Wehrenberga/, takže nyní má mapka dosah do 13,5 mag. Jestli ho spatříte, rád si o tom přečtu na stránkách ASTRO.
| OBSAH | tisk |
1 rok 36,95 dolarů
2 roky 70,95 dolarů
SKY PUBLISHING CORPORATION
P.O.BOX 9111
BELMONT, MA 02178-9111
U.S.A.
| OBSAH | tisk | Jiří Dušek |
Kometa Austin 1989 c1
- první pozorování a odhady hvězdné velikosti
Tak už je to tady! Kometa Austin 1989 c1 je konečně slušně viditelná. V Brně nám na to stačí triedr, mimo Brno asi i "naked eyes". Máme první odhady hvězdné velikosti její kómy, také několik fotografií a kreseb. Vše ze začátku května. Co tomu však předcházelo? Počasí v dubnu bylo opravdu aprílové. Kometu mohli s jistotou spatřit jen opravdoví "klikaři". Mezi ně patřil Libor Vyskočil z Úpice, jenž ji v tamějších příznivějších podmínkách viděl vícekrát, Kamil Hornoch z Lelekovic, který ji viděl 10.4.večer, a Dalibor Hanžl z Brna, jenž ji vyfotografoval 17. 4. ráno. Dle jeho sdělení měla chvost dlouhý 1°, hvězdnou velikost jen zhruba "tipnul": 4 magnitudy. Na jím pořízené fotografii (3h34m - 3h40m SEČ, Newton 170/1400, Fomapan F21, již velmi světlá obloha) je patrná poměrně malá jasná kóma (průměr 2´-2.5´) a slabý vějířovitý chvost o délce 0.3°.
První odhad hvězdné velikosti komety Austin 1989 c1 Hollanovou metodou (dle zatím došlých zpráv):
1990-04-23.07 UT, Pavel Klásek, Jeseník, T20x60. m(?)=5.3, průměr kómy: 3´-5´, chvost délky O,5°.
Posledního dubna přišlo jaro a s ním i tolik očekávané pěkné počasí. Pozorování komety se rozběhlo plným tempem. Některé odhady hvězdné velikosti její kómy (a další údaje) - časy v UT:
1990-05-02.09, Petr Pravec, Brno, SB25x100, m(6´)=5.1, rušeno zákalem a svítáním.
-03.1, Denisa Dvořáková, Městec Králové, B7x50, m=5.2
-03.1, Jiří Dušek, Brno, B7x50, m=5.3, průměr kómy: 12´, slabý chvost (protažení kómy) délky 0.3°
-03.07, Petr Pravec, Brno, B7x50, m=5.1, průměr kómy 12´, chvost délky 0.5°.
-04.1, Denisa Dvořáková, Městec Králové, m=5.3.
1990-05-04.07, Petr Pravec, Brno, B7x50, m=5.1, průměr kómy, 20´, chvost délky 0.4°.
Pozn.: m(6´) je hvězdná velikost centrální části kómy o průměru 6' (uvádí se, pokud nebylo možno zjistit m), m je hvězdná velikost celé kómy. Určené hodnoty m jsou předběžné, budou upřesněny při zpracování po ukončení kampaně (odchylky mohou být kolem 0.2 mag).
Pozorovatelé! Odhadujete-li hvězdnou velikost komety Austin l989 c1 Hollanovou metodou, posílejte mi průběžně svá pozorování (ještě před ukončením kampaně AUSTIN´90). Vaše pozorování budou využita (kromě pozdějšího úplného zpracování) také jako zdroj aktuálních informací o aktivitě komety - budou uveřejňována v BT a ASTRO. Jako příloha tohoto BT je "Protokol o pozorování komety ...". Svá pozorování posílejte ve formě uvedené v návodu "Vizuální pozorování komet" (Brno, l990). Všem aktivním pozorovatelům komety Austin l989 c1 zašlu na požádání potřebný počet protokolů (pokud mi pošlou jedno své pozorování na přiloženém výtisku).
Ačkoli kometa Austin nedosahuje předpovídané jasnosti, je přesto znamenitým objektem oblohy letošního jara. Nenechte si ujít takový zážitek, jakým je její pozorování.
P.S.: Teď jsem se dozvěděl, že odhady hvězdné velikosti komety Austin provedl také Kamil Hornoch, a to 18.4., 2. a 3.5. ráno. 3. května prý měla chvost délky l.5° a Kamil ji viděl pouhým okem. O těchto a dalších pozorováních komety, jež mi pošlete, se dočtete v příštím čísle Bílého trpaslíka.
| OBSAH | tisk | Petr Pravec |
| OBSAH | tisk |