• -2 modrá
• -1 modravě bílá
• 0 bílá
• 1 žlutavě bílá
• 2 bíložlutá
• 3 světle žlutá
• 4 čistě žlutá
• 5 temně žlutá
• 6 oranžově žlutá
• 7 oranžová
• 8 žlutavě červená
• 9 červená

Většina normálních lidí si myslí, že hvězdy jsou bílé. My však víme, že tomu tak není. I pouhým okem je vidět oranžový Aldebaran, Antares, Betelgeuze ...

Co však způsobuje to, že jsou hvězdy barevné? Než na tuto otázku odpovíme, je třeba zdůraznit, že hvězdy barevné vůbec nejsou. Jsou bílé s různými barevnými odstíny (kdyby se to spočítalo, tak to vyjde).

Hlavní příčinou zbarvení je různá povrchová teplota - ty nejchladnější ještě viditelné hvězdy jsou červené a pak se vzrůstající teplotou se mění barva od oranžové, žluté přes bílou k modré. Velikost povrchové teploty, jak už psal Leoš Ondra v Astru, nám prozradí světlo, které k nám z hvězd přichází. Podle spektra a tzv. B-V indexu (viz poznámka), můžeme poměrně přesně zjistit nejen onu teplotu, ale mnoho, mnoho dalšího.

Vraťme se však zpět k barvám. Podle spektra a B-V indexu můžeme říci, jak barevná se nám bude hězda jevit. Neplatí to však doslovně (ve skutečnosti B-V index určuje pozorovanou barvu jen přibližně) a opačně (podle viděné barvy nelze s jistotou říci, jaká hvězda ve skutečnosti je). Ve světě však existují skupiny pozorovatelů, kteří určují vizuálně barvy slabých hvězd a pokoušejí se tak o jakousi primitivní spektroskopii. Pozorované barvy hvězd však ovlivňuje téměř vše - hvězdná velikost, použitý přístroj, adaptace, nálada pozorovatele, bohatost hvězdného okolí (slabě naoranžovělá hvězda se může v sousedství nápadných bílých hvězd jevit jako červená), rozostření ..... Je vám tedy jasné, jak pochybné je určování barevných odstínů hvězd člověkem.

Zvláštním případem jsou barvy u dvojhvězd, kde barvu slabých průvodců velmi ovlivňuje jasnější složka (kontrast, doplňková barva), ale o tom až někdy příště.

Proč však o tomto tak velmi subjektivním druhu pozorování píšeme? Když si tak prohlížíte objekty na obloze, občas vás upoutá nápadně zbarvená hvězda, především naoranžovělá či načervenalá. Některé barvy hvězd jsou tak nápadné, že si jich všimnou i jiní pozorovatelé. A právě i takové hvězdy bychom měli mít podchyceny. Nápadnost "rudých hvězd" a také to, že mnoho z nich bylo odhaleno jako pravidelně či nepravidelně proměnné hvězdy vedlo k tomu, že již v minulém století bylo sestaveno několik seznamů žluto-oranžovo-červených hvězd. Jeden z největších (obsahuje 500 kusů) je uveden ve knize A HANDBOOK OF DESCRIPTIVE AND PRACTICAL ASTRONOMY, Oxford 1890. Autor pan George Chambers si je nejen všechny prohlédl, ale určil i jejich barvy.

My jsme tento katalog opravili, přepočítali na ekvinokcium 2000.0, doplnili údaje o hvězdné velikosti, pozorovaném B-V indexu, spektru a o případnou identifikaci. Dnes uvádíme jako přílohu Trpaslíka jeho první polovinu. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na malé místo, kam si můžete dopsat vaše barevné dojmy, až se na ně budete sami dívat.

Tím však vaše možnosti nekončí. Ale o tom až v příštím Trpaslíku.

1. na začátku a během noci udávat popis pozorovacích podmínek (mraky, Měsíc, lampy, mhv)!
2. u kreseb udávat orientaci (všechny směry), měřítko, mhv, čas pozorování, použitý přístroj!
3. vždy uvádět používaný přístroj a zvětšení (nejlépe i typ okuláru)!
4. v případě, že udáváte velikost objektu ve srovnání se zorným polem dalekohledu, uvést velikost zorného pole a mhv v blízkosti pozorovaného objektu!
5. uvádět meznou hvězdnou velikost nejlépe vždy, rozhodně však u negativních pozorování!!!
6. v případě, že srovnáváte rozměry objektu s blízkou dvojicí hvězd, je absolutně nutná skica hvězdného okolí!
7. průběžně, alespoň po jedné hodině, uvádět čas v SEČ!
8. nezapomenout uvést datum pozorovací noci!
9. na každý list s vaším pozorováním nápadně uvést jméno a datum pozorovací noci!

Dále pak mám k vašemu snažení několik doporučení:

1. V případě, že si prohlížíte difúzní objekty (to stejné platí i pro proměnné hvězdy), je vhodné, když se pokusíte udělat odhad hvězdné velikosti Hollanovou metodou. Vaše pozorování tím získá na váze.
2. Nebojte se kreslit!
3. Prosím vás, nepozorujte pořád jenom jasné, známé věci. Máte na víc! Vrhněte se na slabé objekty! Jestli chcete, můžeme se pokusit vám sehnat kopii atlasu URANOMETRIA 2000.0 (za 200 až 400 Kčs).
4. Vřele všem doporučuji důkladně si přečíst RADY PRO (NEJEN) ZAČÍNAJÍCÍ POZOROVATELE (autor Jan Hollan, Brno 1990). Všichni z vás tam mohou naleznout cenné rady. A mohli byste se také po jejich přečtení vyvarovat zbytečných chyb, které znehodnocují Vámi strávené hodiny u dalekohledů. (Snad brzy vyjdou i ve zpravodaji ASTRO).
5. Mějte snahu získat větší přístroj - na různých hroutících se hvězdárnách lze zapůjčit nejméně Somety 25x100. Po letních prázdninách to půjde i u nás v Brně.

To jsou zatím všechny hrubé postřehy ze zpracování vašich pozorování. Někdy příště se k nim vrátíme!

Nejdříve si prohlédneme oblast, které kraluje, byť již trochu z povzdálí a u obzoru, majestátné souhvězdí Oriona. Oblast souhvězdí Lodní záď. Její nejsevernější část lze vidět i u nás, na padesáté rovnoběžce. Zde dominují hned čtyři otevřené hvězdokupy z katalogu pana Messiera: M 41, 46, 47 a M 93. My si dnes prohlédneme tři z nich.

M 46 a M 47 leží v těsné blízkosti, nedaleko spojnice alfa a gamma Cma. Čtyřicetsedmička je z těch dvou jasnější a o něco málo větší, než její věrná družka. Já jsem si ji prohlédl v Newtonu 110/805 a odhadl bych je na 50-70 hvězd, podle oblohy a použitého přístroje. Šestačtyřicítka je výrazně slabší než M 47, avšak snad proto o mnoho krásnější. Malinkaté třpytivé sklíčka na černém sametu oblohy. A má ještě jednu zvláštnost - obsahuje planetárku NGC 2438, která leží na severním okraji kupy. Tu jsem prozatím nespatřil.

Nedaleko se nachází i M 93. Velikostí je asi stejná, jako naše dvě známé, ale obsahuje podle mého názoru o mnoho více hvězd. V triedru je vidět jako drobná, mlhavá skvrnka, můj Newton a zvětšení okolo 50× ji rozštěpil na obrovské množství droboulinkatých hvězd, kterých je dozajista okolo stovky. Menší zvětšení ukázalo malý obláček ve středu a v okolí zrnitý obal o velikosti asi dvacet úhlových minut.

B-V je definován jako rozdíl hvězdných velikostí objektu v systému b a V. Podle úmluvy mají index B-V rovny nule všechny bílé hvězdy spektrálního typu A0. Hvězdy se záporným indexem (kolem -0.49 mag. jsou pak horké modré hvězdy, vysoký kladný index (1,0 - 2.0 mag) prozrazuje studené červené hvězdy (viz graf). Věc má však jeden háček - MEZIHVĚZDNÉ ZČERVENÁNÍ. Světlo, které k nám z hvězd přichází, musí projít řídkým, ale všudypřítomným mezihvězdným prachem, který rozptyluje modré světlo více než červené. Tento rozptyl způsobuje, že se nám hvězdy jeví červenější než ve skutečnosti - jsou. Rozlišujeme tedy dva B-V indexy, opravený o mezihvězdné zčervenání a pozorovaný. Z nich jen ten druhý má pro pozorovatele jakýsi smysl.

Možná, že si někteří z vás ještě pamatují pozorovací kampaň RR Lyr, kterou před lety vyhlásil Jirka Dušek. Kampaně se zúčastnilo osm pozorovatelů, pozorovalo se Nij land-Blažkovou metodou a jednotlivá pozorování se seskládala do jediného grafu. Výsledek - plocha rovnoměrně pokryta body. Blíží se léto a my jsme se rozhodli kampaň RR Lyr obnovit, s tím rozdílem, že se bude pozorovat jinou metodou. Ta se jmenuje volná Argelanderova a znovu ji pro nás objevil Jeník Hollan. Stálo by za to zjistit, do jaké míry je tato metoda přesnější a do jaké míry se projevují efekty, na které Jeník upozorňuje. Podrobný návod na pozorování by měl vyjít v příštím Trpaslíku. Pokud si myslíte, že metodu již znáte (částečně např. z Rad), můžete se začít pozorovat již ode dneška. Každou noc udělejte několik odhadů pokud možno s co největším počtem srovnávacích hvězd (ale pozor, aby vám to netrvalo příliš dlouho - RR Lyr se celkem rychle mění), zaznamenávejte poziční úhel, nebo kreslete mapky s vyznačeným směrem do zenitu, pište čas v UT a dobu adaptace, atd. Kampaň by měla končit na podzim a nejlepší pozorovatel samozřejmě obdrží odměnu. Ale pamatujte, důležitá je nejen kvantita, ale hlavně kvalita! Takže pozorujete a výpisy průběžně zasílejte na adresu BT.

M 47 - 25x70, jasno, nízko nad obzorem mlha

"Sotva badatelný difúzny objekt bez pozorovateľnej štruktúry"

Cassegrain 150/2250, zv. 90x

"Difúzny kruhový obláčik s badateľným slabnutím jasnosti ku okrajom, ktoré prechádzajů do stratena"Štefeček

M 46 - 25 x 70, jasno, hmľa

"Nádherný a jedinečný pohľad. Niekoľko desiatok hviezdiček tvorí hmlistý obláčik so zrnitou štruktúrou, rozprestierajúci sa na ploche s priemerom 1/5 zorného poľa. Všetky hviezdičky majú takmer rovnaků jasnosť, iba hádam zo 3 - 4 sú výrazne jasnejšie."

Štefeček

M 47 - 25x70

"Velmi veľká a jasná skupina väčšieho množstva jasných hviezd. Má obdlžníkový tvar. Vidím v nej asi 35 hviezd s hmlistým pozadím. Zaberá asi 1/2 zorného poľa"Jablonický

25x70, jasno, krásne

"Severnej od jasnej skupiny hviezd (M 47) je vidieť trochu slabšia, silne pretiahnutá skupina hviezd. Vidím ich asi 10, medzi nimi je vmiešané slabé hmlisté pozadie"Jablonický

Nyní přeskočme o něco severněji, těsně vedle ráje milovníků otevřených hvězdokup, souhvězdí Kassiopei, do cirkumpolárního Cephea.

Ten má pro nás přichystány tyto hvězdokupy - NGC 7235, 7261, 7281 a IC 1396. Začneme od nejmenší. Tou je NGC 7235, která se rozkládá poblíž hvězdy 21 Cep. Já jsem si ji prohlédl, jako i všechny ostatní, v 11 cm Newtonu. I ten byl však dost málo. Ukázala se mi jen drobná, mlhavá, snad trochu zrnitá skvrnka.

Další dvě 7261 a 7281 leží asi jeden stupeň od sebe a pohodlně se mi vlezly do zorného pole. Obě jsou protáhlého tvaru, zhruba stejně jasné, mlhavé, velice zrnité. Prostě dvojčata. Při větších zvětšeních jsem spatřil jen asi 20 hvězd v každé z nich.

Poslední kupou, kterou vám chci představit, je IC 1396, snad neznámější a největší v Cepheovi. Není sice příliš bohatá na hvězdy, já jich viděl asi 40, avšak po takových drobečcích, jako byly ty před chvílí, přijde vhod něco většího a jasnějšího. Obsahuje překrásnou dvojhvězdu. Jasnější složka je žlutooranžová, druhá ve vzdálenosti asi deseti úhlových vteřin je asi o 2 až 3 magnitudy slabší barvy blankytně modré.

Touto hvězdokupou bych zatím skončil. Můžete se však podívat i na něco jiného a jen tak pro sebe odhalit další kousek nádherné hvězdné oblohy, která nad zemí svítí již milióny let.

Pavel Šťastný

Ad SLUŽBA TEXT COPY

Jak je známo, díky znepřístupnění brněnské hvězdárenské knihovny jsme museli na nějaký čas zanechat služby pro nemajetné čtenáře. A protože si myslíme, že jsme neodváděli tuto službu kvalitně, rozhodli jsme se vyhlásit amnestii. Považujte tedy všechny pro vás zhotovené kopie za pozornost podniku.

Ad KONTO APO

Jak jsme nenápadně oznámili, máme korunové konto, kam můžete nezávazně posílat finanční dary na podporu Projektu. Platbu můžete provést složenkou typu A, kterou poukážete peníze na sporožirové konto: 2111629-628, variabilní symbol 1 081 280.

Ad SPONZORSTVÍ

Když jsem psal zprávu Prachy, jenom prachy .... nenapadlo mě, jakou to způsobí odezvu, hlavně mezi lidmi, kteří ani apači nejsou. Určitě víte, že já (Jirka Dušek) dobrovolně spolupracuji (zaměstnán zde nejsem) na brněnské hvězdárně a Leoš Ondra, jako nedostudovavší, pracuje na hvězdárně v Úpici. Oba samozřejmě hojně využíváme zařízení těchto institucí, ty nás tedy podporují naturálně i finančně (Brno platilo(í) poštovné). A protože jsou obě nazývány lidové (a musí tedy sloužit lidu) bereme to jako samozřejmost (i když velmi pěknou a krásnou). Nemělo by tedy smysl je pořád uvádět jako sponzory. A proto jednou provždy (ve stejném duchu jako děkovala Sophia Lorenová za čestného Oskara)

Gracie Úpice e Brno!

Gracie Brno e Úpice!

- A dále máme na skladě:

- Tomáš Červinka pozdravuje Lucku Bulíčkovou!

- BUDE DEEP-SKY EXPEDICE !!! Čas a místo již máme téměř zajištěno!!! Bude od soboty 6. do neděle 21. července 1991 v příštím Trpaslíku. Jediné, co ještě mohu prozradit, je, že maximální počet účastníků je nekompromisně stanoven na 20.

- Kde se vzalo, tu se vzalo nové číslo Dýp-skaje. Je věnováno letním objektům, především Mléčné dráze a kulovým hvězdokupám.

- Takhle vypadá naše nové razítko (Ať žije byrokracie).

The Amateur Sky Surve

Jiří Dušek, Observatory, 616 00 Brno

Leoš Ondra, Observatory, 542 32 Úpice

- Všem, kteří dělají touto dobou maturu a přijímačky držíme všechny tři palce!