Číslo 51.1991Září

OBSAH:
Motto: " Vezmeme to zkratkou. Je to sice dál, ale za to je tam horší cesta."
Bublina
Neznámé, nehledané objekty a nepozorované objekty
Pozorujte M 33!
Konečně pravda o galaxiích NGC 147 a 185
QW Gem
Netradiční příloha Trpaslíka
Gamma Andromedae
Expediční vzpomínka
PRVNÍ ČLÁNEK OD ČECHOSLOVÁKA V DEEP-SKY

Motto: " Vezmeme to zkratkou. Je to sice dál, ale za to je tam horší cesta."

Toto krásné motto, ač je to k nevíře velmi přesně popisuje to, jak vypadala naše první Expedice za krásnou oblohou (i když po pravdě řečeno vystihuje i vše ostatní, co děláme). Jejíž některé výsledky naleznete v tomto čísle Trpaslíka. Nejdříve však nechme promluvit strohou zprávu o akci napsanou pro časopis Kozmos.

Od 6. do 20. července se na východoslovenské hvězdárně v Roztokách konala netradiční akce, na níž se sešlo kolem patnácti nejzkušenějších československých pozorovatelů zapojených především do projektu Amatérská prohlídka oblohy. Jednalo se vlastně o vyvrcholení jejich celoroční aktivity, kdy se jako ryzí individualisté konečně mohli na delší dobu setkat s ostatními pro ně "anonymními" pozorovateli.

Netradičnost Expedice spočívala především v tom, že jediné co pozorovatele pojilo byla překrásná tmavá obloha a velký počet jasných nocí (osm z dvanácti). A to, jak byla obloha v Roztokách pěkná, dokumentuje pozorování v noci z 8./9. července, kdy byla mezná hvězdná velikost ani ne deset stupňů nad obzorem 5,8 mag, oslňoval nás popelavý svit vycházejícího Měsíce a Plejády byly vidět bez dalekohledu už stupeň nad obzorem.

Náplň nočního pozorování, které si každý organizoval sám, byla tedy velmi pestrá.

Získala se unikátní pozorování světlých a temných mlhovin (zajímavé pozorovat nic, že?), Mléčné dráhy bez dalekohledu, zabývali se vizuální fotometrií kulových hvězdokup Hollanovou metodou, proměnných hvězd různých typů (např. jsme odpozorovali zjasnění SS Cygni) a různými metodami, ohromovala nás různorodost otevřených hvězdokup a nápadnost planetárních mlhovin. Na úplný závěr Expedice se také pozorovala čerstvě objevená kometa Levy 1991q (Petru Pravcovi se nakonec jedna podařila sehnat - pozn. redakce).

V Roztokách se však dělalo i něco jiného. Díky nashromážděné a dovezené literatuře se expedičníci věnovali studiu unikátní zahraniční literatury, podnikali výlety do okolní přírody ...atd....prostě příjemně trávili prázdniny.

Expedice by však neproběhla bez problémů v takové pohodě, kdyby se na ni organizačně a finančně nepodíleli pracovníci roztocké hvězdárny, kteří nad rámec svých povinností a na úkor vlastního volna spoluorganizovali akci, Hvězdárna v Úpici (záštita akce), Hvězdárna a planetárium v Brně (vyslala jako odborného poradce RNDr. Jana Hollana) a Sdružení hvězdáren a planetárií, které zaplatilo pobyt a dopravu jednoho instruktora. Všem děkujeme.

OBSAHtiskJirka Dušek


Bublina

Nejen v Kozmose jste se už mohli dočíst o zajímavé planetární mlhovině NGC 7635. Dana Korčáková ji v Roztokách nejen spatřila, ale i nakreslila (v noci 8./9. července, refraktorem 8 cm). Pro srovnání přikládáme i snímek uveřejněný časopisem Astronomy.

Roztoky. Kdysi obyčejné ošklivé slovo. Po letošních prázdninách je to místo, kde se spojuje vesmír s divočinou a blbostí.

Již cesta do tohoto světa byla velice zvláštní a předznamenávala čtrnáctidenní pobyt našich duší.

Výjezdní stanicí bylo Brno, z něhož stařičká Jeníkova Avie se šestičlennou expedicí vyjela s 12-ti hodinovým zpožděním. Již od rána Sluníčko využívalo svého práva svítit na Zemi. Avšak po desáté hodině se příjemný sluneční svit změnil v paprsky mikrovlnné trouby. Což o to, náčelníkům v přední linii bylo hej, při otevřených oknech se jim nádherně dřímalo. Avšak zbylí členové expedice brzy poznali, jaké jsou pocity kuřete v troubě. Naše stařičká Avie se pomaloučku, ale jistě šinula třicetikilometrovou rychlostí na východní Slovensko. Později jsme projížděli okolo Malé a Velké Fatry. Tam se nám stala zvláštní příhoda. Představte si serpentiny, dvacet metrů a sráz. Tehdy Jeník pustil volant a začal se kochat krásou Malé a Velké Fatry. Naštěstí po chvíli přibrzdil.

Ve třináct hodin světového času jsme napůl mrtví zastavili u Liptovské Mary. Bylo pěkné plavat ve sladkém moři, jehož hladinu hladil vítr. Naše další zastávka byl až Slovenský ráj. Na noc jsme se usídlili kdesi na kopci, kde každých deset metrů vyvěrala minerálka a mezi potoky léčivé vody občas syčel plyn vyprošťující se z nitra Země. Ano, Země tam žila. Na vrcholu této, naštěstí vyhaslé sopky, jsme se usídlili. Země nám dala dobrou noc prostřednictvím dvacetimetrového gejzíru jehož sloup hladil Kasiopeu. Je zajímavé usínat v tomto obětí, avšak probouzel mě nepříjemný sen. Pod sebou jsem měla tenkou skořápku Země a po každém prudkém pohybu se mi zdálo, že praská a já se ocitám někde v jícnu sopky, topím se v minerálce a dýchám místo kyslíku methan. Díky své fantazii jsem se tedy nevyspala. Druhý den byl pro nás také utrpením. Jeník se rozhodl, že se zastaví u každé minerálky. Takže se tříhodinová jízda prodloužila o celý den. Slovensko je v tomto ohledu opravdu bohatá země.

Konečně jsme dojeli do Roztok. Jeden a půl kilometru od vesnice jsme narazili na dřevěnou přerostlou chatu. Že je to hvězdárna prozradila pouze stavící se kopule. Již od dveří nás vítal tamější ředitel hvězdárny s revolverem za opaskem. Trochu jsme se zarazili - vždyť tuto nejdůležitější část výzbroje jsme nechali doma (naštěstí by nám byla k ničemu).

Cesta byla zvláštní, ale čtrnáctidenní pobyt v ráji stál za to.

OBSAHtiskDana Korčáková


Neznámé, nehledané objekty a nepozorované objekty

Jelikož v poslední době zase tak trochu pozoruji a to ještě k tomu především na pěkné tmavé obloze (spolu se mnou i pár dalších pozorovatelů), objevil jsem několik skupin objektů u nichž by mne nikdy nenapadlo, že jsou vidět a ono tomu tak skutečně je. Rád bych se s vámi o ně podělil.

Jedná se např. o temné mlhoviny. Je to sice s podivem pozorovat nic, ale je skutečně vidět. Vezměte si do ruky mapky uvedené v minulém Trpaslíku, popřípadě Atlas Coeli ( v němž jsou sice temné mlhoviny vyznačeny, ovšem bez číselných identifikací) a podívejte se na ně. Prozradí se tak, že v místech, kde se nachází, uvidíte nápadně menší počet slabších hvězd a mnohdy chybí i takové to světlé pozadí Mléčné dráhy. Některé z nich jsou vidět i bez dalekohledu - nejen Pytel uhlí, ale i Ryba na míse, temná mlhovina v okolí h Cygni.

Ovšem i mlhoviny světlé - nejen Řasy a Severní Amerika jsou nápadné. Podívejte se hlavně na mlhovinové komplexy kolem g Cygni, na IC 5146 (a temnou mlhovinu kolem), která je doopravdy delikátním objektem, na IC 1396 poblíž Granátové hvězdy, NGC 6820 v Lištičce a NGC 281 v Kasiopei. Každá je úplně jiná, např. mlhovina NGC 7023 kolem jasnější hvězdy vypadá jako když se vám rosí dalekohled. Při pozorování mlhovin je však třeba velká kritičnost - nejlepším postupem je nejdříve nakreslit co vidíte (onu těžce definovatelnou mlžinku) a pak kresbu zkonfrontovat s fotografií, popřípadě s kresbou jiného pozorovatele.

IC 1805
Teď na podzimní obloze se určitě podívejte na mlhoviny v okolí Mel 15 (především IC 1805) a Kalifornii (NGC 1499). Já sám jsem se na ně již díval a zde je popis jedné z nich:

Zřejmě jsem poprvé v životě viděl Kalifornii! Sice jsem tomu nikdy nevěřil, jak říkal Vladimír Znojil, že bije do očí a přitom je pěkně zasráno - mhv 4,7. Zcela jistě je vidět jižní okraj - resp. ostrý přechod mezi mlhovinou a tmou u hvězdy asi 6. velikosti (vyznačena v AC) a její západní konec. Severní okraje nebyly tak jasné, ale daly se vytušit, nejméně zřetelný byl okraj východní. Samozřejmě bez jakýchkoli detailů. Musí se to ale vyzkoušet na tmavé obloze. Rozhodně měl V.Z. alespoň trochu pravdu.

O těch druhých (IC 1805 a 1848) z vlastního pozorování a z toho, co jsem si přečetl mohu říci, že v Sb (určitě ta první) jsou vidět jako mlhavá vlákna kolem tří, čtyř hvězd a malé mlžinky kolem jednotlivých hvězd. IC 1805 je nejjasnější jihozápadně od Mel 15, přičemž dost nápadná je temná oblast uprostřed.

Z mlhovin, které jsme ještě neviděli a nacházejí se na podzimní obloze, můžeme ještě jmenovat IC 59 a 63 v okolí g Cas na něž však potřebujete větší přístroj, zvětšení a čistou optiku, NGC 1579 tvářící se prý jako malá mlhovina severně od hvězdy 12. velikosti, která ji osvětluje (na fotografiích má rozměry 12 x 8 úhlových minut). Méně než stupeň východně od j Aur můžeme větším přístrojem vidět nazelenalé slabé světlo v okolí tří slabých hvězd - emisní NGC 1931. Poblíž ní se mimo jiné nachází proměnná AE AUR, hvězda patřící do komplexu mlhoviny v Orionu (obdobně jako 53 Ari nebo m Col), která se za necelé tři milióny let pěkně vzdálila. Dále je zde IC 405 nazývaná též Flamingova hvězdná mlhovina, kterou dlouhotrvající expozice zobrazují s pěknou vláknitou strukturou. Zajímavé je i to, že je IC 405 osvětlována právě AE Aur, která až za čas opustí tento " zaprášený prostor" způsobí, že se stane pro změnu mlhovinou temnou. Prostě - čím vyšší vzestup, tím hlubší pád. A nakonec se ještě musím zmínit o třetí součásti tohoto komplexu IC 410, která se nachází v okolí kupy NGC 1893, dva stupně jihozápadně od J Aur.

Dalším nepozorovaným typem objektů jsou galaxie v Atlasu Coeli vyznačené, ovšem bez uvedení identifikace. Ke konci prázdnin jsem se rozhodl jich několik prohlédnout a byl jsem lehce šokován kolik jich je vidět (na tmavé obloze Sometem 90 procent). Nejsou sice nějak rozmanité, spíš fádní, jako ostatně všechny slabší galaxie, ale například NGC 7640 nacházející se kousek od Modré sněhové koule, je přímo překrásná.

Další zanedbávanou oblastí jsou opět galaxie, tentokráte ty, co se nacházejí v "zapomenutých souhvězdích" - M 74, 77 a sousedky úhlově blízké i vzdálené mající smůlu díky své poloze v místech kam se z neznámých důvodů málo koukáme. A přitom nejsou o nic méně nápadné a zajímavé jako jejich kamarádky. Např. NGC 1055 nacházející se severovýchodně od M 77 je vidět jako protáhlá mlhovinka bez detailů již v Sb, NGC 210, která se sice špatně hledá, ale vypadá jako slabý ovál světla s o trochu jasnějším jádrem, obdobně i NGC 178, 255,274... Nápadná je také planetárka NGC 246 (fotografická jasnost 8.0 mag)...

Když jste se pročetli až sem, mohlo by vás napadnout proč píšu takovýto blábol. Důvod je prostý a snad i známý, abych upozornil na opomíjené objekty, které si také zaslouží pozornost a to hlavně na úkor těch notoricky známých.

OBSAHtiskJirka Dušek


Pozorujte M 33!

V Roztokách jsem dostal zajímavou myšlenku, že obdobně jako u M 31 (viz Kozmos 4/91), by bylo pěkné i u třiatřicítky zjišťovat, jak moc se mění úhlové rozměry galaxie v závislosti na mezné hvězdné velikosti. Takže vás prosím zkuste se na ni podívat. Problém jen jeden. V tomto případě ji nelze srovnávat s velikostí zorného pole (proto, že je malá), ale s nějakou dvojicí obdobně úhlově vzdálených hvězd. Pomožte si třeba Urankou (když nebudete chtít dělat skicu). Moc díky!

OBSAHtiskJirka Dušek


Konečně pravda o galaxiích NGC 147 a 185

V různých dobách na různých místech jsme se občas zmiňovali o problému kolem těchto dvou satelitních galaxií M 31. Jen pro upřesnění. Jedná se o to, že se v katalozích (i v některých článcích od různých autorů) udává u obou přibližně stejná hvězdná velikost ( u NGC 147 9.3 mag, u NGC 185 9.2 mag) i velikost úhlová ( 12,9 x 8,1 a 11,5 x 9,8 úhlové minuty) takže by měly být obě relativně stejně jasné. Když se podíváte dalekohledem (pohodlně stačí Sb 25 x 100), zjistíte, že pravda je jinde. Zatímco 185 uvidíte ihned, tu druhou jen za velmi dobrých podmínek (já jsem ji viděl jen jednou na roztocké obloze).

Na Expedici v Úpici se mi nakonec podařilo získat fotografii obou galaxií (zhotovil Daniel Selix), kde je také evidentně vidět, že je stoosmdesátpětka jasnější. Jedná se tedy o další mylné, ba přímo zavádějící údaje v katalogu.

Pro zajímavost dodávám ještě popis z NGC katalogu - NGC 147 velmi slabá, velká, oválná, jasná hvězda jedenácté velikosti jižně od středu, NGC 185 jasná, velká, oválná, zjasňuje se směrem do středu.

OBSAHtiskJirka Dušek


QW Gem

Před několika lety začal americký astronom Dan Kaiser prohlížet stovky fotografických desek Harvardské observatoře za účelem odhalení zákrytových dvojhvězd s dlouhodobou změnou jasnosti (do dnešní doby jich objevil dvacetčtyři). A mimo jiné se mu podařilo objevit dvojhvězdu původně označovanou NSV 3005, dnes OW Gem s periodou zákrytů 3,4458 roku. Jedná se o soustavu složenou z hvězdného obra spektrální třídy F2 II a jeho průvodce třídy K. Přičemž pokles z maxima (8,2 mag) do minima (10 mag) trvá asi týden a v minimu pak zůstává asi dva dny.

Co je však nejvíce zajímavé je, že Dan předpověděl střed nejbližšího zákrytu na 2. září. A jelikož se jasnost mění víc jak čtrnáct dní, je nejvyšší čas začít odhadovat. To, že ji lze vidět jen před východem Slunce vás nemůže odradit, protože další šanci budeme mít až 12. února roku 1995.

Ne že by jsme si to načasovali, ale těsně po začátku Expedice se jako zpestření pozorovacího programu zjasnila známá proměnná SS Cygni. Samozřejmě jsme na ni náležitě zaměřili pozornost a nyní můžete vidět zdařilou světelnou křivku (odhady: Jirka Dušek, Leoš Ondra, Lucka Bulíčková, Tomáš Nejeschleba). Ta je ovšem doplněna i o odhady udělané později, např. na Expedici v Úpici.

Tato událost také rozpoutala diskusi o našem vztahu k proměnným hvězdám. Vypadá to asi tak, že bychom rádi vybrali 10 až 20 zajímavých kousků, na které zaměříme zvlaštní pozornost (a u kterých bychom rádi získali pěkné světelné křivky), přičemž samozřejmě nebudeme nikoho omezovat, kdyby chtěl pozorovat i jiné. Neradi bychom však vybírali sami, takže jestli máte nějaké typy, tak se ozvěte!

OBSAHtiskJirka Dušek


Netradiční příloha Trpaslíka

Je nový cirkulář pro pozorovatele gama zdrojů, resp. jejich vizuálních protějšků. První číslo naleznete (na ukázku) v tomto BT. Tento druh pozorování je sice jen takové hraní si, ale určitě není na škodu mít i tuto možnost realizace.

OBSAHtiskJirka Dušek


Gamma Andromedae


Tento zoznam popisov známej dvojhviezdy podzimnej oblohy je predzvesťou článku o farbách dvojhviezd, ktorý bude uverejnený v budúcom čísle BT-čka. Zatiaľ si možete všimnúť rozdielnosti popisu rovnakej dvojhviezdy. Je to proste v štýle "Ja o koze, ty o voze". Popisy sú preložené z maďarského časopisu Meteor.

Babcsán(20 L- 700x?): Mimoriadne blízke spojence, je na hranici rozlíšenia (0,5" - 0,6"). Spajajúce sa, s dvojbokým zárezom, nádherné, modrozelenej farby, míňajúce sa hviezdy. Za spomenutie stojí, že při oranžovej hlavnej hviezde môžeme při veľmi kľudnom ovzduší napočítať 5 difrakčných prstencov.
Bagó B. (24,4T - 96x): Veľmi pekné farby: hlavná hviezda žltooranžová, druhá oceľovo modrá, PA 6C. Dvojhviezdy nie som schopný ďalej rozlišovať pre nepriaznivé ovzdušie, ale som schopný rozoznať malé predlženie.
Berente B. (20C - 38Cx): Pekne farebne kontrastujúce dvojhviezdy, hlavná hviezda pomarančovo zlatožltá, jeho spojenec svetlomodrý, PA 65.A B-C mimoriadne tesné dvojhviezdy. Pre trochu nepriaznivé počasie je menšie rozlíšenie. (1985 dec.)
Cziniel Cz. (15T - 104x): Prekrásna farbomíňajúca sa dvojhviezda oranžovej žlto-bielej (?) farby /so spojencami/. Aj jej spojenec je veľmi lesklý, PA 70-80 od hlavnej hviezdy.
Dankó Cs. (6,3L 53x): Okuzľujúco pekný, zlatý a svetomodrý, pár vzdialený 2´-3´, PA 60-65.
Dankó I. (5,25L-?): Veľmi pekná, nie veľmi tesná dvojhviezda. Oranžová a modrá farba so strednou vzdialenosťou PA 60.
(6,25L - 50x):Veľmi pekný blízky pár, oranžovo žltej a modrej farby. Vzdialenosť páru je 2-3´, PA 60.
Erdélyi (15T- 59x): ľahko roztvorená miňajúca sa dvojhviezda. A=zlato, B=oceľovomodrá, PA 60.
Fidrich (24,4T - 300x): Štandartný pár so žltými a modrými hviezdami, rozsah asi 2´, PA 60.
Kocsis (25C - 150x): Veľmi široké roztvorenie, farby zlatožlte a modrozelené, neopisateľný kontrast farieb. PA 60 (375x). Fantastický pohľad je na druhu zložku, kterú veľmi ťažko a iste rozoznávám. Veľmi tesne dotýkajúce sa dvojhviezdy. PA 100-105.
Kónia A. (11T - 32x): Oválny tvar (169x). Široko miňaúca sa dvojhviezda, hlavná hviezda je citronovej a druhá modržltej farby, PA 50.

Mizser (15L - 375x): Vyzerá jako pretiahnutá piškota.
Papp S. (19,2L - 140x): Zložky A, B majú nádherný kontrast farieb zlatej a oceľovo modrej farby; štandartný miňajúci sa pár, PA 70.
(220 x, 375x): Při oboch zväčšeniach je pár B-C v tvare piškoty. Nerozoznávam jednotlíve hviezdy. PA 105.
Rideg (5L - 34x): Popri žltobielej hlavnej hviezde môžeme dobře rozlíšiť sprevádzajúcu hviezdu modročervenej farby. PA 80.
Szalma (11T - 32x): Aj toto zväčšenie ju pekne roztvára. (54x): ľahko miňajúci sa pár, A= žltkastá, B= modrobiela. PA 70.
Toth K. (15T - 50x): Rozhodne vidno, že je to dvojhviezda. (110x): Hlavná hviezda je žiarivo žltá, slabšia modro biela, PA 60.
Turószi (15T - 150x): ľahko roztvorený a silno míňajúci sa žltomodrý pár, PA 55-60.
Vaskúti G. (20T - 280 x): Jednoznačne pretiahnutý tvar u modrej hvizdy, PA 130-polovične.
Vicián Z. (25T - 150x): Pekné štandartné roztvorenie, dosť prelínajúci sa pár. Popri hlavnej pomarančovej hviezde je hviezda modrej farby. Rozptyl 3´, PA 160. Je to veľmi pekný pár.

OBSAHtiskZdeno Grajcar a Chuchvalec


Expediční vzpomínka

Nejdůležitější činností expedičníků byla strava. A to jak duševní, tak i tělesná. O duševní se postarala příroda, knihy a časopisy, kterých bylo dostatek. Horší to už bylo s naší tělesnou schránkou. Musel ji být zajištěn přísun živin. Nejvíce vitamínů obsahovala originální Duškova-Ondrova polévka. Její složení je pro normálního člověka nepoživatelné, ale v Roztokách stejně byli jen blázni (mimo mě). Pokud byste si chtěli přiblížit atmosféru Expedice, napíši vám její složení: 1 x slepičí polévka, 1 x těstovinová polévka, několik listů pampelišky (velmi výživné a chutné), pár listů kopřivy, asi dvacet třešní (mírně zelené, aby se nerozvařily), podle počtu strávníků fialové květy (nebo jiné letní kvítí) a po uvaření přidejte trochu malin. Pampelišky a kopřivy pokrájejte (to pro lepší trávení). Jestliže chcete polévku ještě více obohatit, pak suroviny zásadně neomývejte.

Dojíst se můžete chlebem, vločkami, zapít čajem, kávou (mlékem, pivem).

Moc jsme se ani nebáli ji sníst. Vždyť pro případ požití otrávené polévky měl Petr Šulek již jednou zmíněný revolver, takže bysme se ani moc netrápili.

Pozn. redakce: I ty lepivé těstoviny, co vařily holky byly dobré (např. s malinami).

OBSAHtiskDana Korčáková


PRVNÍ ČLÁNEK OD ČECHOSLOVÁKA V DEEP-SKY

Dear Colleagues,
I am a 13-year-old amateur astronomer from Czechoslovakia. I would like to share the following notes of some of my observations made with a 63mm refractor. I hope your readers enjoy hearing about these observations which I had so much fun making.

Several months ago I began observing five open clusters between the stars Delta and Epsilon Cassiopeiae. I used only a small telescope, a Zeiss 63mm refractor with magnifications up to 84x. But it is possible to make nice sketches, even with this type of telescope.

I observed M 103 (NGC 581) first. There are two prominent stars just north of the cluster, coprising the double star Struve 131. The pair is circled in my sketch, and the star indicated by an arrow is strongly red. Trumpler 1 lies 40´north-northeast of M 103. This group appeared only as a bright, hazy star at a magnification of 34x. I estimated its magnitude to be between 8.5 and 9.0. Two bright stars on the edge of my sketch are plotted on Uranometria 2000.0. NGC 654 is a very nice cluster as large as M 103. The haze from its unresolved stars is conspicuously granular. The group NGC 659 is slightly fainter and smaller than NGC 654. Finally, NGC 663 is the most beautiful of all five clusters. It is a large star group with brilliant, white stars and a large dark area near its center. This cluster deserves to be a Messier object more than M 103! - Martin Konecny, Rude armady 41, 678 01 Blansko, Czechoslovakia

OBSAHtiskJirka Dušek