OBSAH:
Motto: Lidé se tlačí k světlu ne proto, aby lépe viděli, ale aby mohli více zazářit.
Na svatého Jiří vylézají z děr hadi a hlavně štíři, takže už vám nic nebrání
v tom, abyste si znovu a trochu jinak prohlédli kulovou hvězdokupu M4 (NGC
6121).
Je to docela bezpečné, jedovaté štírovo žahadlo je schované pod
obzorem, takže nemůžete skončit jako Orion, a může to být docela zajímavé,
zvlášť máte-li náklonnost k proměnným hvězdám.
Oblíbená čtyřka je nejbližší kulovou
hvězdokupou, a dokonce i sám Charles Messier ji, jako jediný objekt tohoto
druhu, popsal coby kupu malých hvězd, nikoli mlhovinu. Kromě toho jsou
dvě ze tří nejjasnějších hvězd kupy hvězdami proměnnými, V4 a V13. V dalekohledu
je uvidíte docela snadno, placatí se totiž někde mezi 10. a 11. velikostí
a v HR-diagramu (viz obrázek)
Obě tyto proměnné patří mezi nepravidelné
či polopravidelné, takže jejich chování nebude asi příliš dramatické. Nicméně
jsem do mapky vyznačil i sadu srovnávacích hvězd (hvězdné velikosti jsou
vizuální). Většinou jde taky o členy kupy a tedy o hvězdy hodně červené.
Výjimkou jsou srovnávačky 10.41 mag (B-V 0.87 mag) a 11.47 (B-V 0.80),
které členský průkaz nevlastní.
Konečně pro fajnšmekry jsou v mapce i další proměnné - V5, 10, 11, 26 a 30. Ty
mají něco kolem 13. velikosti, takže při nevelké výšce kupy nad obzorem
bude zázrakem už to, když je uvidíte. Stálo by to však za to - jsou to
totiž zástupci pravých a nefalšovaných "cluster variables" Salomona I.
Baileyho, tedy proměnné typu RR Lyrae na horizontální větvi. Mezera, která
horizontální větev v HR-diagramu dělí na dvě půlky, vzniká právě tím, že
RR-lyrky v něm nejsou vyznačené. Vím, že třináctka není nic moc, ale věřte,
že v M 4 jsou tyto proměnné přesto nejsnadněji dostupné.
Více než 90 procent proměnných hvězd
v kulových hvězdokupách patří právě k tomuto typu. Kromě toho slouží jako
"standardní svíčky" k určování vzdáleností. To, jak daleko je od nás štírova
M 4, si můžete spočítat sami. Potřebná data jsou tady: absolutní hvězdná
vizuální velikost (Mv) je +0.70+/-0.15 mag, pozorovaná
velikost v kupě 13.45 mag, a prach zeslabuje hvězdy v M 4 o 1.28+/-0.13 mag. Tyto hodnoty, stejně jako uvedený HR-diagram, identifikace proměnných
a sada srovnávaček jsou převzaty z nedávné práce K. M. Cudwortha a R. Reese
(Astron.J. 99, 1491, 1991). Za její reprint děkuji prvnímu z autorů.
V noci 24. na 25. února 1992 zkoumal
Petr Fabian jasnost difúzní mlhoviny M 78 Hollanovou metodou. Po zpracování
(pro nedostatečnou znalost hvězdných velikostí všech použitých srovnávacích
hvězd jen předběžném) jsem stanovil její hvězdnou velikost na 8.5+/-0.2 mag v oblasti
s průměrem 8.2. Tento odhad
je téměř shodný s mým pozorováním (8.3 mag).
A já jsem provedl (15./16. ledna 1991)
odhad hvězdné velikosti Eskymáka (Bobrovnikoffovou metodou) Sometem binarem.
Získal jsem hodnotu 7.9 mag (NGC katalog uvádí 10 mag, katalog AC 8.3 mag
a RCGPN 9.1 mag).
For start
Traditions of DS - Observing in Finland
are not very old. Actually systematical drawing started in 1987. Ever since
amount of members has been rising. Before that magic year most of members
were photographers or just sky - gazers. I probably don't have to mention,
that almost no sketches were made.
Nowadays there is some 15 really active
members, who are sending continuously observations to Petteri Rajanen,
who is editor of "Milky Way Column" in Ursa Minor bulletin. Section leader
is Risto Heikkila. I myself have been taking care of our contacts abroad.
Majority of observers are younger than 18. Also many of them live near
Tampere. This causes problems with observing conditions, because they have
to observe from urban areas. This reduces quality of observations.
Why the sections exists?
The goal of section is to find out,
what are the limiting apertures each object could be seen with. Of course
people are different, and no major rule exists. But we can give a little
guidance. Also section is coming out. Circle diameter will be 10 - centimeter.
We also make a little amount of black cards. Sketches look very nice white-onblack.
Finnish Deep Sky - section is working
under command of Helsingfors's Ursa. It's kind of rooforganization in Finland.
All funds we need, comes from Ursa.
So we don't collect any payments from members.
There's also some advantage in belonging to
section. Members get Ursa Minor for free. Our column has lately filled
some eight pages of Ursa Minor. It makes "Milky Way" as the largest column
in whole magazine. Also DS - section is one of the bittest among all sections.
Problems
Problems with observing here are,
for example, that our members usually have only little scopes. The biggest
in use is normally 8-inch. Again observers don't have more than maybe two oculars,
and with two exceptions, no filters.
On the other hand, it's only positive to begin
with a small scope. It increases observers skills very much. Objects observed
in Finland vary a lot. We observe Messier - objects as well as Vdb or Cr
objects. After all quality is very good, as sketches with this article
prove.
Except Ursa Minor, we also keep meetings
usually twice a year. First kind of meeting is "the Stardays". It's held in various
places during winter. Because it's more ment for public, it doesn't serve well needs
of an observer. Another meeting is Cygnus in autumn. It's only for active observers.
Of course both of these meetings are for all kind of observers, but there are separate
DS - meetings during them. It's always nice to see all pals after long absence and
compare the observations made in winter.
Finland is a small and little populated
country. Despite it we have an active group of skilled observers. Enthuasism
for observing is rising, so I think we can safely look to the future. i
believe that co-operation between countries is increasing. Let's take this exchange
of articles as a little prelude, pointing the direction
where to go. Now when we all know more about the others, it'll
be much more easier to go on.
Výsledky pozorování planetární mlhoviny M 27
Níže uvedená tabulka shrnuje vaše výsledky
z loňské kampaně, kdy jsme shromažďovali vizuální pozorování M 27 provedená
Hollanovou metodou. Z pozorování jsem (pokud to šlo) stanovil hvězdnou
velikost mlhoviny při rozostření 2´ , 5´, 10´ a 15´ .
Z tabulky je vidět, že:
- úhlové rozměry M 27 jsou díky přesnému
ohraničení dobře známy - katalog k Atlasu Coeli uvádí 8´x 4´. Proto by mělo být rozostření
větší jak 8´ dostatečné ke stanovení celkové jasnosti.
Z uvedených hodnot vyplývá, že tomu tak skutečně je.
- M 27 má hvězdnou velikost (obor V)
7.4+/-0.2 mag. Tato hodnota je poměrně v souladu
s hodnotami udávanými v katalozích (to určitě díky známosti tohoto objektu).
Katalog k AC udává 7.6 mag, NGC katalog 8.1 mag, Catalogue of Galactic
Planetary Nebulae 7.4 mag, Observing Handbook and Catalogue of Deep-Sky
Objects 7.3 mag.
Zajímavé výsledky (po zpracování Jeníkem
Hollanem) by měly dát i jednotlivé odhady. Ale o tom někdy později.
Všem zúčastněným pozorovatelům děkuji
a těším se na další spolupráci.
Vysvětlivky:
2 - neurčitelné, 3 - údaj neuveden,4 - maximální rozostření,
5 - nepoužita Hollanova metoda,
6 - maximální možné rozostření bez uvedení jeho velikosti
Bylo vás opravdu hodně, kteří jste
se nezúčastnili posledního setkání aktivních pozorovatelů Amatérské prohlídky,
jež se konalo 24. až 26. dubna 1992. Hodně vás však poslalo přihlášku,
kde jste psali, že přijedete. Nakonec to dopadlo tak, že se dostavili pouze
dva lidé, kteří se předem přihlásili, a sice Vojta Šimon z Hranic a já,
Rezoun z Brna (já jsem ovšem přihlášku neposílal, já ji donesl na hvězdárnu
a dal Jirkovi do šuplíku). Ale ne, nebojte se, neinseminovali jsme ve třech
či ve čtyřech, ovšem přelidněno také nebylo. Všehovšudy 22 fyzických osob
- Horký, Dušek, Marek, Ivanov, Kolařík, Korčáková, Rezek, Sebestyén, Ondra,
Konečný D., Dobrovský, Daňo, Remeňová, Dodok, Bulíčková, Šimon, Nejescheba,
Hudeček, Trutnovský, a částem zasedání byli přítomni i pracovníci brněnské
hvězdárny Vykoupilová, Hollan a Šilhán. Typicky komorní obsazení, které
vyzařovalo pohodou. Až jsme se skoro divili, třeba kávy a čaje stačilo
navařit po konvici a bylo dost pro všechny (tímto se sluší poděkovat "nápojovým
sponzorům" a "samovarovým kuchařům"). Inu, méně je někdy více.
Zahájení patřilo našemu ideologickému
a stárnoucímu vůdci panu Leoši Ondrovi, který přednesl chaotické, ale mimořádně
zajímavé a mimořádně neastronomické povídání, nazvané Sem, tam a zase zpátky
(ani erotika, ani plastická trhavina; název musel
být hotov v době, kdy ještě nebylo známo téma přednášky). Mr. Ondra se
s láskou rozhovořil o problémech jaderné fyziky a nezachovávajících se
zákonech zachování, o perpetum mobile a o problémech objevování Afriky
a dalších exoticky neznámých světadílů, a představil své nové projekty
i s jejich novými prioritami. Kdo absentoval, o hodně přišel, třeba i proto,
že na Leoše navazoval docent Jan Novotný z brněnské katedry fyziky (např.
teoretická mechanika ve druhém ročníku; snad
právě proto bylo budoucím studentům fyziky doporučeno, aby se pěkně usmívali),
který si připravil ne zcela laickou přednášku o nových objevech v kosmologii,
přičemž čerpal ze svého posledního studijního pobytu ve Švýcarsku. A promítl
ještě diapozitivy, jednak ze Švýcar, jednak ze své dřívější cesty na Kavkaz
(Elbrus a okolí), které se mj. účastnil i náš Jeník Hollan... Po obědové
přestávce povídali o své práci Tomášové Marek a Hudeček a Vojta Šimon -
104 Her, JAKUDO, planetky, planety ....
V podvečer měli účastníci silně interního
sezení APO možnost zhlédnout nový program ve velkém planetáriu, nazvaný
Jarní okno do vesmíru, autorů Neureiterové a Mikuláška. Přijetí předem
neovlivněnými lidmi bylo snad až nepříjemně zamítavé.
Večer, když se všichni dostatečně vzpamatovali,
jsme strávili pozorováním nebes, poslechem hudby v malém planetáriu, videoprojekcemi
a poté, co se zúčastnila i oblačnost, spánkem.
Nedělní ráno patřilo probouzení se,
vstávání, téměř soukromým diskusím, individuálním akcím a zdárnému a příjemného
odjezdu domů. Ti, kdo chyběli, se možná dostaví "někdy příště", kdy, to
je zatím tajemstvím, na které nikdo, ale opravdu nikdo nezná odpověď. My
chlapci a dívky, co spolu chodíme, jsme si krásně popovídali ...
Pozorujte úhlové změny M 101 a 33
Protože
jsou oba jmenované objekty opět viditelné připomínáme vám, abyste je opět
pozorovali. (Minulý rok se M 33 zabýval pouze Jirka Dušek a Lucka Bulíčková.)
Úhlové rozměry obou galaxií srovnávejte s blízkými hvězdami a přitom určujte
i mhv centrálním viděním. U M 101 použijte k srovnání v přiložené mapce
vyznačené dvojice hvězd A-B. Své odhady si zatím nechávejte doma a čekejte
na další pokyny. Již teď ale mohu prozradit, že nejlepšího pozorovatele
odměna nemine.
![]()
![]() 24.176 II. 4.58 mag; 25.142 4.81; 26.173 4.99; 27.161 4.82; 28.164 4.85; 29.153 5.11 1.142 III. 5.45; 2.148 5.81; 3.143 5.78; 4.141 5.78; 5.117 5.88; 8.138 5.96; 9.155 6.20; 10.132 6.39; 11.132 6.42; 17 110 6.55; 19.141 6.86; 29.132 7.12; 30.188 7.23; 31.189 7.18; 2.064 IV. 7.41; 3.081 7.47; 7.081 7.43; 8.082 7.44; 10.100 7.58; 11.075 7.60; 15.083 7.83; 18.074 8.05; 20.078 8.09; 21.079 8.18 Nova má nyní kolem 9. velikosti a bude viditelná menšími přístroji ještě další dva až tři měsíce. Proto uveřejňujeme na další stránce mapku společnosti AAVSO, na které máte k dispozici srovnávací hvězdy do 13. velikosti (jih nahoře, západ vlevo, mapka má velikost 40´ x 40´ ). Odhady i nadále posílejte na adresu BT.
![]() A co se stalo s vašimi starými odhady? Touto dobou jsou na cestě k našim maďarským kolegům.
Roztoky IV. - Relax and gastronomy
..... opäť
sa stávajú Roztoky stredom vesmíru. Na túto akciu sa sliezajú, ako je už
zvykom, tie najväčšie obludy z blízkeho (Bardejov,
Prešov) i vzdialenejšieho vesmíru (Levice, Brno).
Prekvapením však bol roztocký nováčik
- magister čiernej mágie - Zduřďa, ktorý doslova umeleckým spôsobom
pripravoval bylinné vývary pomocou starých prísne tajných receptov.
Nemôžem
nespomenúť ďalšieho nováčika - Davida K. ktorý sa stal víťazom našej najvyššej
súťaže o najnepožívatelnejší splašok zo surovín a polotovarov dostupných
v našej vesmírnej kuchyni. Jeho súťažný príspevok nazvaný "ryža do stratena"
dokonale pripálená o hrniec bol doslova supernovou vo svetovej gastronomii.
Áno, kuchyňa, tá bola pre nás všetko.
Počas tohto týždňa sa celý vesmír krútil okolo zapatlaných hrncov, kontaminovaných
tanierov a našim chrupom deformovaného príboru.
Veď aj všetky demonštračné fotografie
nás zachytávajú pri príprave alebo požívaní našich splaškov. Výnimkou
je séria fotografií, ktorá zachytáva výrobu a následné vypustenie našej
velkolepej gumenej meteorologickej družice IRIS.
Samozrejme musím spomenúť aj ďalšiu
stránku našej E. a to RELAX. Ten prebiehal individuálne, ale aj kolektívne
v okolitých lesoch, hradoch, jaskyniach, ďalej v miestnom hostinci a nakoniec
na izbe nášho nevedúceho Duška.
Ďalšou
oblúbenou zábavou bol IQ test. Ja som tento test nemusel absolvovať, pretože
viem, že moje brilantné intelektuálne schopnosti sú už dávno v medicíne
zaradené pod pojmom idiot.
PS: Samozrejme, že sa nedopatrením
stalo, že sa vyjasnilo, ale o týchto situáciach už pojednávajú iné články.
Obr. David K. po převzetí první ceny
z gastronomické soutěže.
Každá věc, na kterou si jen dokáži
vzpomenout, svědčí o tom, že jaro je už dávno mezi námi. Obloha již večer
odhaluje letní konstelace, Jupiter, na kterého jsme v roli demonstrátorů
vždy čekali, bude při dnešním půlnočním rozjezdu na západním obzoru...
Ze všech travnatých ploch, které jen v Brně najdete, se staly pampeliškové
ráje ... Babičky kupují cukr, děti sbírají kvítky a společně pak vyrábějí
pampeliškový med ... A my zoufalci, kteří jsme na život úplně sami, chodíme
kolem zahrádek a spousty květin a trháme je svým tajným i méně tajným láskám;
to proto, abychom byli vždy znovu a znovu odmítnuti ... A abychom se pak
znovu a znovu chytali plovoucích stébélek a svou lásku vyjadřovali alespoň
písmem ... Poezie již ztrácí své kouzlo, poezie již ztrácí svůj účel, chytám
se tedy měnlivých podvojných hvězd na jarně-letním nebi ...
Pohled na kalendář vylučuje okoukanou proměnnou dvojhvězdu Theta Orionis, proslulý
to zdroj světla mlhoviny v Orionu ... Na půlnoční obloze již téměř vrcholí
jedno pěkné souhvězdí, jehož vedoucí [hvězda] následuje Síria a předchází
Vegu (William a John Herschelovi)1,
souhvězdí Pastýře s Arkturem, a my si vybereme tříčlenný systém 44i Boo2.
Prvenství objevu patří Williamu Herschelovi,
který ji poprvé pozoroval l7. srpna 1781 a popsal ji jako miniaturní kopii
Alfy Geminorum (Castora)3.
Historie však pospíchá dál, Wilhelm Struve pořizuje roku 1819 první známé
mikrometrické měření, zatím ještě se skoro vteřinovou chybou... a barvy
složek popisuje jako nažloutlou a modravou, což je dobře korelující s Ondrou,
Secchim, Smythem, a liší se od Sestiniho, který viděl obě slžky oranžové,
a od W. Herschela, který viděl zase bílou a žlutou. Nádherně protáhlá zdánlivá
dráha této dvojhvězdy je na obrázku, takže zde jen několik doplňujících
údajů: perioda oběhu je 225 let, velká poloosa je 3.7 úhlové vteřiny (na
obrázku je přerušovaně hlavní osa skutečné dráhy a periastr P a apastr
A), maximální možná vzdálenost mezi složkami je skoro 5 úhl. vteřin, nastává
ale až v roce 2135, takže pro nás připadá v úvahu maximální oddálení v
roce 2020 (asi 2.5 vteřiny) a maximální přiblížení v roce 2055, kdy se
systém sevře na pouhou čtvrtinu úhlové vteřiny.
Ale teď již ke zmíněné proměnnosti,
první podezření na proměnnost slabší složky měli W. F. Struve a F. W. A.
Argelander, v kterém roce, se mi však nepodařilo zjistit. Dnes víme hodně.
složka B je zákrytová proměnná typu W Uma4,5
, proto tedy ten trojhvězdný systém. Amplituda jejích světelných změn je
0.6 mag, to však jen tehdy, pozorujeme-li systém rozložený (což je mnohdy
téměř nemožné); jinak je
amplituda celé soustavy pouhých 15 setin a o pozorovatelnosti takových
změn lze (úspěšně) pochybovat ...
V poslední době je z proměnnosti podezírána
i hlavní složka A, která má být proměnnou pulsující, s amplitudou asi 0.09
mag6.
Je to tedy systém nadmíru zajímavý, kdyby byla
inklinace 90 stupňů, byla by to vlastně proměnná, ve které by se projevovaly
tři efekty ... Hrůza, simulace takové křivky by byla určitě zajímavá a
náročná i pro PC AT ...
Lze však nějakým způsobem získat světelnou
křivku této hvězdy, tedy přesněji její složky B ? Lze, a docela jednoduše7.
Pokud si pořídíte difrakční mikrometr na měření dvojhvězd8,
pak, pokud použijete dostatečně velké zvětšení, získáte řadu difrakčních
maxim, která můžete velmi dobře použít místo srovnávacích hvězd. Tento
na první pohled šílený způsob opravdu funguje;
není zde totiž jiná možnost - při používaném zvětšení nemáte v poli ani
jednu hvězdu, a přejíždět dalekohledem asi opravdu nelze, a i kdyby, asi
by nebyl čas, hvězda je to dosti rychlá. Který z majitelů větších přístrojů
si troufne?
Pokud se vám zdá, že jedna taková dvojhvězda
je málo, vězte, že dvě hodiny prohledávání katalogů přinesly opravdu málo
ovoce. Našel jsem ještě dvě podobné dvojice. Jsou mírně jednodušší, ale
jejich hlavní vada je jinde: amplitudu mají tak malou, že se patrně nedají
pozorovat. Přesto stojí za pár řádků; já jsem
se na nich dozvěděl hodně nového.
První z nich leží také v souhvězdí
Boota, pouhé dva stupně na jihovýchod od Malého Castora, a jmenuje se BX
Bootis9.
Je to velice široká dvojice s rozdílem asi dvou
magnitud, a jasnější složka je proměnnou typu Alfa2
CVn, bohužel s amplitudou jen 0.08 mag. Mne zaujal typ těchto proměnných
hvězd; jedná se o hvězdy
třídy B8 až A7 se silným magnetickým polem a s čárami křemíku, chromu a
stroncia, které mění jasnost díky své rotaci, a to s periodou, která je
pro rotaci, pro změny magnetického pole i pro světelné změny stejná.
Zkrátka, trocha astrofyziky, která
mne zaujala i u dalšího páru, kterým je 66 Cygni10.
Jedna ze slabších složek je nepravidelnou proměnnou hvězdou typu Gama Cassiopeae.
To jsou hvězdy spektrální třídy B3 až B5 s prstencem hmoty v rovníkové
oblasti; nepravidelné změny
jasnosti jsou způsobeny tvorbou a změnami tohoto disku.
Pokud vás poslední dvě hvězdy nudily,
pak se nezlobte, ale z mého pohledu to bylo opravdu zajímavé;
ve fyzikálních proměnných hvězdách se totiž nevyznám.
Poznámky:
Messierovský maraton - nic těžkého aneb první československý rekord v této disciplíně
Když jsem koncem ledna psal pro druhé
číslo Kozmosu do Noční oblohy o M. - maratónu, použil jsem k tomu kromě
několika textů týkajících se katalogu i články z časopisu Sky and Telescope.
Z nich jsem si vytvořil dojem, že prohlédnout si alespoň osmdesát objektů
katalogu během jediné noci není vůbec nic snadného. Když si představíte,
že máte čistého času asi devět pozorovacích hodin (počítám i soumrak) z
toho dvě obětujete na přestávky a podělíte 7x60 minut stoosmi zjistíte,
že na nalezení a zapsání každého objektu máte něco kolem dvou a půl minuty.
A to věru není mnoho.
Proto mě lákalo Messierův maratón proběhnout. A to se mi částečně podařilo v
noci z 28. na 29. března v Roztokách. Spolu s Janem Mušinským vyzbrojeni
Sometem binarem 25x100, triedrem 7x50 a Atlasem Coeli jsme kolem 19:30
UT nalezli první objekt - asi pět stupňů nad obzorem se vznášející M 31
(M 74 a 77 jsme už prošvihli). Pak následovala 33, 34, 76 .... Asi za dvě
hodiny se zatáhlo a my se se čtyřiceti úlovky šli ohřát. Po necelé hodině
jsme opět pokračovali - tentokráte galakticko-messierovskou žní v Panně,
Lvovi, Vlasech Bereniky, Honících psech a Velké Medvědici. Ve 22:45 přišly
mraky znovu. My jsme však za necelé tři hodiny spatřili více než polovinu
všech M. - objektů (přesně 65 kusů). Tento počet se ukázal jako konečný.
Přesto, že jsme čekali až do rána, krutá matka příroda se nesmilovala.
I tak jsme však stanovili první československý rekord v této disciplíně.
Výsledky našeho snažení zachycuje uvedená
tabulka (svisle jednotky, vodorovně desítky).
![]() Plným kolečkem jsou vyznačeny neexistující objekty, prázdným čtverečkem ty, které jsme z různých důvodů nespatřili a do začátku svítání už ani spatřit nemohli, křížkem objekty spatřené a tam kde není uvedeno nic - objekty nespatřené díky příchodu mraků. Když to tak rekapituluji, je mi jasné, že při troše štěstí - dá-li počasí a čistý obzor, není spatření všech objektů žádný problém. A tak jen kroutím hlavou a přemýšlím proč s tím ti amíci dělají tolik cirkusu a co na tom vlastně vidí.
V životě existují jen dva nezvratné poznatky:
Když jsme u této věci, promluvím o nejhorčím výplodu stádního bytí:
o vojáctví, které nenávidím! Jestliže někdo může s potěšením pochodovat
při muzice v řadě a všiku, už jím opovrhuji; ten dostal svůj velký mozek jen omylem,
protože by mu dokonale stačila jen mícha. Tuto skvrnu civilizace bychom měli si nejdříve
odstranit. Hrdinství na rozkaz, nesmyslný násilný čin a trapné vlastenčení, jak vášnivě
je nenávidím, jak sprostou a zavrženíhodnou se mně jeví válka; raději bych se dal
rozsekat na kusy, než bych se podílel na takovém bídáctví. Smýšlim o lidstvu přece jen
dobře a věřím tedy, že tato příšera by už dávno zmizela, kdyby zdravý smysl národů nebyl
soustavně otravován ve škole a v tisku lidmi zabývajícími se obchodem a politikou.
První a druhé zpřesnění premisy stresu:
Zákon o pracovně:
|