OBSAH:
Noční obloha loňského léta a podzimu byla opravdu pozoruhodná. Možná to byl "ohňostroj" na oslavu
změn ve "východní" Evropě. Kometa stíhala kometu, vyskytly se dvě polární záře a kdoví co ještě.
Ale po pořádku.
V červnu Solidarnošč vyhrála parlamentní volby a to byl definitivní konec stalinského režimu v
Polsku. Od září do července to svým svitem celebrovala kometa Brorsen-Metcalf 1989o.
Počátkem října vyvrcholil demokratizační proces v Maďarsku rozpadem MSDS. V říjnu a první
polovině listopadu se také v NDR pohly ledy. Na to vše se s úsměvem na své kometární hlavě dívala
Okazaki-Levy-Rudenko 1989r (září až listopad). Navíc se 20. října vyskytla polární záře - viděli
ji v Maďarsku u nás jsme si to ještě nezasloužili, takže bylo zataženo.
17. listopadu, právě v době, kdy se schylovalo k tragickým událostem na Národní třídě v Praze,
se rozzářila z celého našeho území viditelná červená polární záře. V prosinci pak zářila na počest
naší "něžné" revoluce nejjasnější kometa posledních šesti let, Aarseth-Brewington 1989a1. Svou
nejkrásnější podobu a smuteční závoj na sebe vzala v době krvavého, ale vítězného boje lidu
Rumunska za svobodu.
Někdy mne tak napadá, sledujíc další vývoj, co nás ještě čeká? Nebude "Velký nebeský festival"?
Přičiňme se, aby byl!
Brno, 8. ledna 1990 Petr Pravec
P.S.: Předtanečník "Velkého nebeského festivalu" už přichází na scénu - kometa Austin 1989c1.
V květnu bude fantastická!
6. února 1990
The Dumbbell Nebula: A Binocular Challenge
Jak jsme slíbili, začínáme uveřejňovat krátké anglické texty. Ten dnešní je z amerického časopisu
Deep Sky 3/1989.
The Dumbbell Nebula: A Binocular Challenge
Stats: R.A. 19h 57,4m. Dec. +22°35´. Constellation: Vulpecula. Magnitude: 8. Size: 8´by 5´.
Of all the planetaries in the sky, none is more spectacular than M27, the Dumbbell Nebula. Lying
O.6° south of the 6th-magnitude star 14 Vulpeculae, the Dumbbell is visible in 7x binoculars as a
tiny rectangular puff of light set against a field of glistening stars. The nebula´s greenish tint
is perceptible in small binoculars, but only on steady nights. Large binoculars routinely show the
nebula´s greenish color and its distinctive hourglass shape.
ČTYŘLÍSTEK POZOROVÁNÍ
Z čerstvějších příspěvků do našeho archívu jsem vybral čtyři pozorování, čtyři kresby týkající se
podzimní a zimní oblohy. V originálním provedení to byly kresby obyčejnou tužkou, pro BT jsem je
však musel předělat tak, aby je strávil xerox, rozmnožovací technika našeho zpravodaje. Ideální
předlohou jsou pérovky, skládající se z černých čar a teček na bílém podkladu, v tom případě jsme
omezeni jen rozlišovací schopností xeroxu. Zdálo by se, že je to omezení velké. Ukazuje se však,
že ani oficiální časopis, jakým je Kozmos, není schopen jemné kresby tužkou věrně reprodukovat.
Při pozorování však zůstaňte tomuto způsobu kreslení věrni - snad se úroveň našeho tiskárenského
průmyslu zvýší a budeme moci v budoucnu reprodukovat i to, co například Deep Sky (USA) může
otisknout už dnes.
První obrázek (A) zachycuje okolí hvězdy Bety Canis Minoris, kde Marcela Macková v noci 26./27.
prosince 1989 (kdy k nebi mířili dalekohledy hned několika pozorovatelů APO) "narazila na malinký
hlouček čtyř jasných, velmi těsně u sebe položených hvězd". Budeme pátrat po tom, má-li tato
skupinka nějaké oficiální označení, vy můžete pátrat po tom, jak vypadá v různých dalekohledech a
dejte vědět, jak se vám líbí.
Na dalším obrázku (B) je překreslená skica Tomáše Marka, která by podle něho měla znázorňovat
mlhovinu NGC 206 v galaxii M 31: "Chvíli jsem na obloze hledal (binarem 12x60). Posléze jsem v
místech, kde má být, našel objekt tvarově podobný objektu z BT č. 14. Má průměr asi 1,2°. Je tvořen
několika hvězdami, mezi nimiž asi vidím světlejší pozadí oblohy, ovšem jen o málo jasnější než
obloha". Není zdaleka jisté, že to, co Tomáš viděl, je opravdu NGC 206 (která by měla být podstatně
menší), ale přesto jeho pozorování (jediné pozitivní pozorování v našem archívu) uvádím. Není
vyloučeno třeba to, že úhlové měřítko uvedl špatně.
Hynek Falta z Českých Budějovic poslal před časem několik pozorování, která potěšila velice,
včetně nádherné kresby středu Velké mlhoviny v Orionu (M 42). Skvostnou podívanou mu umožnil
refraktor 30 F 400 cm (zv. 100x) na Kleti: "Nádhera, ten pohled v dalekohledu se nedá ani
nakreslit, ani popsat (to se musí, viď?), v mlhovině je vidět přejemná struktura. Rušivé vlivy -
Měsíc po první čtvrti. Vím, že nemá smysl M 42 pozorovat, ale když svítí Měsíc, tak bych stejně
nic jinýho neviděl. Můžete to brát třeba jako pozorování Trapezu - rozlišil jsem tam šest složek,
s tou šestou složkou si nejsem moc jist".
Není pravda, že M 42 nemá smysl pozorovat, naopak, je to objekt velice převelice bohatý a plný.
Skvělá Hynkova kresba tužkou, se spoustou detailů a jemných přechodů, mi připravila perné chvíle
(pozn. redakce: mi taky), nakonec jsem ji přetečkoval jak jsem nejlíp uměl (C). Přitom jsem si
uvědomil jedno omezení tohoto způsobu - v tečkování nutně zanikají malé hvězdy.
Poslední obrázek (D) jsem nakreslil podle deníku Denisy Dvořákové z Města Králové, která se s
obdivuhodnou vervou i pečlivostí pustila do APO, teď hlavně do obdělávání oblohy v souhvězdí
Jednorožce (i když k tomu má jen triedr 7x50 a 6,5 cm Newton). Je na něm hvězdokupa Vánoční
stromek (často a nesprávně označovaná NGC 2264) obsahující i 15 Mon (vyznačena úsečkami). V tomto
případě už byla kresba tak jemná, že tečkování nešlo použít, a tak jsem mlhavým obláčkům
zakreslil jen jejich okraje.
Denisa ke svému původnímu obrázku napsala (v závorkách moje poznámky): "Viděla jsem i okem
poměrně jasný mlhavý obláček v těchto místech. V triedru byla vidět nápadná trojice hvězd, kolem
horní (15 Mon) byla vidět mlha (nikoli mlhovina NGC 2264, ale spousta nerozlišených drobounkých
hvězdiček v těsné blízkosti 15 Mon = Suma 950). Při pozornějším pohledu jsem (v ní) viděla asi 2
hvězdy, někdy víc. Když jsem věděla, že tam má být, všimla jsem si při bočním vidění jakés takés
mlhavé skvrnky, jinak bych si jí nevšimla (v obr. vpravo nahoře, těsně vedle hvězdičky)."
PS: ještě .... NEJJASNĚJŠÍ KVAZAR
Myslel jsem si (a pokládal jsem to za samozřejmost), že nejjasnějším kvazarem je starý známý
3C 273 v Panně. Proto mě krásně překvapil v novém Kozmosu článeček Kvazary v zozname (str. 25)
od autora -rp- (kdopak to asi je?), kde jsem se dozvěděl, že tento rekord drží kvazar dvanácté
velikosti v Kasiopeji. Hned, jak se nám podaří sehnat či vytvořit mapku, zveřejníme ji v BT.
ZPRÁVA O STAVU UNIE
Výsledkem Jirkovy návštěvy v Senici bylo nejenom to, že jsem v restauraci Branč zapomněl šálu,
ale i mnoho dalších věcí astronomických. Především jsem převzal archív vašich pozorování a
evidenci, takže nová pozorování posílejte teď mně. Ovšem jenom do začátku března, pak měním
působiště a zatím nevím ani to, jakou budu mít adresu, ani to, jestli si tam budu moct dovolit
to, co tady. Předevčírem jsem si během nácviku bojového poplachu v klidu všechna nová pozorování
přečetl, abych se dostal do obrazu. Působilo to na mě velice, já tady oblohu obdivuju jenom jako
velkolepý celek, i když je ten pohled pro mě bohatší o to, že vím, co všechno tam je pro oko
neviditelné.
Dopsal jsem taky Zajímavosti noční oblohy č. 4/1990 s názvem Nebeská Arktida (okolí severního
světového pólu). V příštích dnech vyjde nový Kozmos, kde se dočtete o Zrození Oriona (to bude
ryze nepozorovací článek), ve dvojce bude celé pokračování o kulovce M 5, v čísle tři najdete
Srdce Štíra, povídání o objektech v okolí Alfy Sco. O tom, co bude v letošním čísle pět, zatím
není rozhodnuto, takže to ještě můžete ovlivnit, pokud máte nějaké přání - měly by to však být
objekty dobře pozorovatelné na přelomu října a listopadu, večer po setmění. V šestce budou
připraveny Hyády, v jedničce slíbený Jednorožec.
Do Kozmosu připravuji i článek Co je to deep-sky o APO a obdobných projektech v minulosti i ve
světě. Píšu taky v angličtině a zároveň se ji začínám znovu učit. Pan Eicher, který vede
specializovaný časopis Deep Sky, nás vyzval k tomu, abychom napsali nějaké články na základě
programu APO. V angličtině se vede i styk s Maďarskem, a budeme ji používat i při navazování
dalších zahraničních kontaktů. Je na čase, aby se naše astronomie otevřela světu, máme se co učit
a dokonce i co dát. Využijte proto každé příležitosti k tomu, abyste se učili anglicky.
OMLOUVÁME SE
Dosavadní čísla Bílého trpaslíka jsme kolikrát psali za poklusu, proto je v nich řada překlepů,
ale i faktických chyb. Proto uvádíme opravy BT č. l8:
|